ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.49.2012.1
sp. zn. 11 Td 49/2012 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného G. B. , vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 130/2012 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 3. října 2012 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného G. B., p ř í s l u š n ý Okresní soud v Benešově.
Odůvodnění:
Okresní státní zástupce v Benešově podal dne 15. 8. 2012 k Okresnímu soudu v Benešově návrh na potrestání podle §179c odst. 2 písm. a) tr. ř. na obviněného G. B. pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že poté co trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 59/2006 ze dne 21. 4. 2006, který nabyl právní moci dne 1. 9. 2006, mu byl pravomocně uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roků a usnesením téhož soudu ze dne 3. 11. 2009 bylo pravomocně rozhodnuto, že uložený trest odnětí svobody vykoná ve věznici s dozorem, dne 12. 1. 2010 převzal výzvu k nástupu trestu nejpozději do 18. 1. 2010 do věznice v Olomouci a usnesením sp. zn. 2 T 59/2006 ze dne 18. 1. 2010 byla zamítnuta jeho žádost o odklad trestu a byl povinen nastoupit trest odnětí svobody, přičemž předmětná rozhodnutí převzal a věděl, že je povinen nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody, tak toto dobrovolně neučinil, a proto soud dne 15. 4. 2010 vyhotovil příkaz k jeho dodání do výkonu trestu odnětí svobody, který byl zrealizován dne 21. 5. 2012, kdy byl při cestě vlakem nedaleko železniční stanice O. zadržen policisty a téhož dne umístěn do věznice Praha -Pankrác.
Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 17. 8. 2012, sp. zn. 2 T 130/2012, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného G. B., předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Benešově není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci, jelikož jak je patrné ze skutkové věty uvedené v návrhu na potrestání, obviněný nenastoupil výkon trestu ve Věznici v Olomouci, přestože výzvu k nástupu trestu převzal osobně dne 12. 1. 2010 ve svém tehdejším bydlišti v D. a na stejné adrese pak i dne 26. 1. 2010 převzal usnesení soudu, jímž byla zamítnuta jeho žádost o odložení výkonu trestu. Trvalý pobyt přitom měl a nadále má v H., okr. Bruntál. Okresní soud v Olomouci vydal dne 25. 2. 2010 pod sp. zn. 2 T 59/2006, na obviněného příkaz k dodání do výkonu trestu a totéž zopakoval současně s žádostí o vypátrání pobytu i dne 15. 4. 2010. Skutečnost, že obviněný G. B. byl zajištěn při kontrole vlaku mezi T., okr. Tábor a O., okr. Benešov, proto podle názoru Okresního soudu v Benešově místní příslušnost zdejšího soudu k projednání trestní věci obviněného nezakládá (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Td 22/2010).
Není tak sporu o tom, že jednání, resp. opominutí podezřelého G. B. (za předpokladu, že se skutkové okolnosti žalovaného jednání potvrdí a obviněný bude uznán vinným) jsou spojeny s obvodem působnosti Okresního soudu v Děčíně, jelikož obviněnému byla doručována výzva k nástupu trestu do místa tehdejšího faktického bydliště, kde ji osobně převzal. Následek jednání obviněného se měl projevit v Olomouci, tedy v obvodu působnosti Okresního soudu v Olomouci, neboť obviněný měl nastoupit do výkonu trestu dle místa svého trvalého bydliště, tj. do Věznice Olomouc.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Benešově nelze přisvědčit.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, ale i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
V současné době je potřebné poukázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 8 Tdo 343/2012, (schválené trestním kolegiem Nejvyššího soudu dne 20. 9. 2012, k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), podle něhož:
„Přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku je trestným činem trvajícím, a to jak v jeho první alternativě „pachatel bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody“, tak i v alternativě druhé „pachatel jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu“. Z tohoto hlediska je nerozhodné, zda pachatel, přestože převzal výzvu k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody, ve stanovené lhůtě výkon trestu nenastoupí, anebo zda se převzetí této výzvy vyhýbá (např. tím, že se skrývá). Pachatel posuzovaného přečinu totiž v obou případech maří výkon pravomocně uloženého trestu odnětí svobody, a nikoli výzvu k jeho nastoupení.“ S ohledem na výše uvedený právní názor ohledně povahy posuzovaného přečinu jako trvajícího deliktu, pak již není patřičný odkaz na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2010, sp. zn. 11 Td 22/2010.
V posuzované věci vyplývá, že obviněný převzal výzvu k nástupu trestu dne 12. 1. 2010 (s termínem nástupu nejpozději do 18. 1. 2010), na tuto nereagoval a nástupu výkonu trestu se vyhýbal až do dne 21. 5. 2012, čímž tedy po celou tuto dobu udržoval protiprávní stav. Momentem ukončení trestné činnosti u trvajícího trestného činu je okamžik, kdy došlo k ukončení tohoto protiprávního stavu, kterým v daném případě bylo dodání obviněného do výkonu trestu odnětí svobody do Věznice Praha – Pankrác poté, co byl dne 21. 5. 2012 při cestě vlakem nedaleko železniční stanice O., nacházející se na okrese Benešov, zadržen policisty. Z tohoto pohledu pak místem spáchání trestného činu jsou všechna místa, kde se obviněný v době od 18. 1. 2010 do 21. 5. 2012 pohyboval a je tedy za takové místo možno považovat i vlak, v němž byl nedaleko železniční stanice O., nacházející se v obvodu Okresního soudu v Benešově policisty zadržen.
Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že místně a věcně příslušným soudem k projednání trestní věci obviněného G. B. bude Okresní soud v Benešově, v jehož obvodu došlo k zadržení obviněného. Místní příslušnost Okresního soudu v Benešově je pak dána i s ohledem na ustanovení §22 tr. ř., jako soudu u něhož byl Okresním státním zástupcem v Benešově podán návrh na potrestání.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 3. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík