ECLI:CZ:NS:2012:11.TZ.39.2012.2
sp. zn. 11 Tz 39/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. dubna 2012 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. Z. o návrhu ministra spravedlnosti České republiky na odložení, popřípadě přerušení výkonu rozhodnutí v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 3 T 299/2007, takto:
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému L. Z., nar. 28. 6. 1979 přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody, který mu byl v trvání šesti měsíců uložen rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 11. 12. 2007, č. j. 3 T 299/2007–60, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2010, č. j. 4 To 54/2010–103.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích, který ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako soudu odvolacího, nabyl právní moci dne 17. 2. 2010, byl obviněný L. Z. uznán vinným trestním činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zákona a byl mu za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců s výkonem ve věznici s ostrahou.
Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. 4 To 54/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích, podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného L. Z. V podané stížnosti pro porušení zákona namítl, že Okresní soud v Teplicích doručoval rozsudek ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 3T 299/2007, obviněnému až dne 14. 12. 2009, tedy až poté, co byl obviněný předán ze Spolkové republiky Německo do České publiky, a to na základě evropského zatýkacího rozkazu, který vydal obvodní soud pro Prahu-8, dne 16. 9. 2008 pod sp. zn. 1T 152/2005. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, v němž mimo jiné namítal, že se vůči němu koná trestní řízení v České republice, aniž se v předávacím řízení vzdal nároku na uplatnění zásady speciality. Odvolací soud se s touto námitkou vypořádal tak, že obviněný byl vydán k výkonu trestu a proto se u něj zásada speciality neuplatní. Ministr spravedlnosti zdůraznil, že takový výklad zásady speciality ze strany odvolacího soudu je v rozporu se zněním ustanovení §406 odst. 1 tr. ř. Soudy činné v této věci si měly vyžádat u příslušných orgánů Spolkové republiky Německo souhlas s rozšířením předání obviněného i pro jimi projednávaný čin a pokud tak neučinily, nemohly provádět úkony trestního řízení vůči obviněnému L. Z. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle §275 odst. 4 tr. ř. odložil, popřípadě přerušil výkon napadeného rozhodnutí, a rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadených rozhodnutí a přikázání věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 28. 3. 2012.
Ze zprávy Vězeňské služby České republiky ze dne 2. 4. 2012 se podává, že obviněný L. Z. vykonává od 24. 3. 2012 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 3 T 299/2007.
S ohledem na argumentaci obsaženou ve stížnosti pro porušení zákona, kdy se vytýká nezákonnost konání trestního řízení v posuzované věci vůči obviněnému L. Z., a to s ohledem na porušení zásady speciality ve smyslu ustanovení §406 odst. 1 tr. ř., dospěl Nejvyšší soud k závěru, že jsou dány důvody pro přerušení výkonu tohoto rozhodnutí, a to až do doby než Nejvyšší soud rozhodne opodané stížnosti o porušení zákona. Proto byl obviněnému přerušen výkon trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jenž mu byl uložen výše označeným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2010 sp. zn. 4 To 54/2010.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
V Brně dne 2. dubna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík