ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.1094.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 1094/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněných a) J. M. , b) V. M. , c) J. M. , d) M. M. a e) V. S. , zastoupených JUDr. Ondřejem Veselým, advokátem v Písku, Hradební 134/II, proti povinnému Lesy České republiky, s.p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, identifikační číslo osoby 421 96 451, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 3 E 352/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. září 2011, č. j. 22 Co 851/2011, 22 Co 852/2011 - 70, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Českém Krumlově usnesením ze dne 11. 1. 2011, č. j. 3 E 352/2010 - 18, nařídil podle rozsudku téhož soudu ze dne 17. 7. 2009, č. j. 6 C 107/2007 - 182, „k vynucení splnění povinnosti (původní) povinné České republiky - Zemědělské vodohospodářské správy, se sídlem v Brně, Hlinky 60, identifikační číslo osoby 000 20 451 (dále též jen „ZVHS“), kterou je uvést do původního stavu vodohospodářské poměry na parcelách oprávněných „parcely st. 371, parcely parc. č. 372/2, parcely par. č. 372/1 a parcely parc. č. 372/3 vedených v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, na LV č. 402, 877 a 882 pro k. ú. a obec Holubov, v důsledku jejichž změny dochází k podmáčením nemovitostí ve vlastnictví oprávněných, a to objektu bydlení č.p. 168, na parcele st. 371, parcely st. 371, stavby bez č.p. na parcele parc. č. 372/2, parcely parc. č. 372/2, parcely parc. č. 372/1 a parcely parc. č. 372/3 vedených na označených listech vlastnictví, vodním dílem „Odstraňování povodňových škod - Dobrovodský potok“ tak, že je povinná povinna provést úpravu rozdělovacího objektu v horní části Dobrovodského potoka, která převede všechny vody Dobrovodského potoka náhonem přes rybník na parcele parc. č. 406/1 v k.ú. Holubov a přepadem do Křemžského potoka, alternativně zřízením odlehčovacího potrubí s vtokovým objektem a vzdouvacího jízdku před mostkem pod silnící Křemže - Český Krumlov na parcele parc. č. 1194/21 v k. ú. Holubov, které by odvádělo vody z Dobrovodského potoka do Křemžského potoka mimo nový upravený tok Dobrovodského potoka, výkon rozhodnutí, kterým oprávněným povolil, aby na náklad povinné provedli sami nebo si nechali provést někým jiným výše uvedené práce s tím, že oprávnění nebo ten, kdo pro ně práci provede, je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení povolených prací“. Dále povinné uložil povinnost zaplatit oprávněným zálohu na náklady potřebné na provedení prací ve výši 82.000,- Kč a na nákladech tohoto výkonu rozhodnutí 5.620,- Kč k rukám zástupce oprávněných.
Dalším usnesením ze dne 14. 2. 2011, č. j. 3 E 352/2010 - 43, soud prvního stupně zamítl návrh (původní) povinné na odložení provedení výkonu rozhodnutí a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti oběma výše citovaným usnesením soudu prvního stupně podala původní povinná odvolání.
Za odvolacího řízení oprávnění po poučení odvolacím soudem podáním ze dne 28. 7. 2011 navrhli, aby do řízení na místo původní povinné České republiky - Zemědělské vodohospodářské správy připustil vstup Lesů České republiky, s.p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, IČ 421 96 451, neboť po podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí došlo dnem 1. 1. 2011 k právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o níž v řízení jde. K tomu doložili Metodický pokyn č. 1/2010 Ministerstva zemědělství ze dne 26. 11. 2010, č.j. 31 501/2010-10000, vydaný k realizaci Příkazu Ministerstva zemědělství č. 27/2010 ze dne 16. 9. 2010, č.j. 272624/2010-10000, o transformaci Zemědělské vodohospodářské správy, podle něhož se ke dni 1. 1. 2011 v důsledku transformace staly správcem vodního toku Dobrovodský potok Lesy České republiky, s.p., a k výzvě krajského soudu dále předložili rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 10. 5. 2011, č. j. 86647/2011-MZE-15112, včetně přílohy „Seznam drobných vodních toků“, jímž bylo nahrazeno původní rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 21. 12. 2010, č.j. 35936/2010-15110, v části týkající se přílohy „Seznamu drobných vodních toků“ (z tohoto seznamu vyplývá, že s účinností od 1. 1. 2011 jsou správcem vodního toku Dobrovodský potok Lesy České republiky, s.p.).
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19. 9. 2011, č. j. 22 Co 851/2011, 22 Co 852/2011 - 70, s odkazem na §107a odst. 1 a 2 o. s. ř. připustil, aby na místo povinné vstoupily do řízení Lesy České republiky, s.p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, IČ 421 96 451, neboť dospěl k závěru, že oprávnění „poukázali na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod nebo převod práv nebo povinností, o něž v řízení jde“, což také doložili příslušnými listinami. Z posledně citovaného rozhodnutí měl krajský soud za prokázané, že o „převodu správy“ vodního toku Dobrovodský potok na Lesy České republiky, s.p., bylo pravomocně rozhodnuto ke dni 9. 6. 2011.
Proti tomuto usnesení podaly Lesy České republiky, s.p., dovolání, jehož přípustnost dovozují z §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a podávají je z důvodů podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., přičemž za zásadní po právní stránce považují tyto otázky: 1) „zda v řízení o odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je povinný vůbec oprávněn navrhnout, aby do řízení vstoupil na jeho místo (§107a o. s. ř.) jím tvrzený nabyvatel povinnosti, o jejíž výkon jde“, a 2) „zda změna správy vodního toku ve smyslu §48 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, je právní skutečností, s níž právní předpisy spojují přechod povinnosti ve smyslu §107a o. s. ř. (resp. §256 o. s. ř.) podle §417 odst. 2 občanského zákoníku tomu, z jehož jednání charakteru realizace stavby vzniklo ohrožení, jež má být splněním této povinnosti odvráceno, a to na toho, jemuž vzniklo veřejnoprávní oprávnění a zároveň povinnost správy vodního toku, na němž je tato stavba postavena, ve smyslu §48 vodního zákona“. Dovolatel s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1105/2004 především namítá, že soud je oprávněn podle §107a o. s. ř. rozhodnout jen k návrhu žalobce; v dané věci však z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by oprávnění takový návrh podali, resp. z něj vyplývá, že krajský soud rozhodl k návrhu povinné, a řízení tak zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Ke druhé otázce pak dovolatel poukazuje na to, že právním důvodem povinnosti uložené ZVHS je ustanovení §417 odst. 2 obč. zák., neboť oprávnění byli ve výkonu svých práv vážně ohroženi provedením stavby „Odstraňování povodňových škod - Dobrovodský potok“ ZVHS; tím bylo podle jeho názoru implicitně konstatováno, že v případě skutečného vzniku škody by osobou povinnou byla právě a jen ZVHS, neboť svým jednáním (výstavbou vodního díla) ohrožení způsobila, a v případě vzniku škody by ZVHS za tuto škodu oprávněným odpovídala podle §415 ve spojení s §420 odst. 1 obč. zák. Žádný právní předpis však nespojuje převod nebo přechod povinnosti založené soudem podle §417 odst. 2 obč. zák. se změnou správy ve smyslu §48 vodního zákona ani se změnou práva hospodaření k jakékoliv věci; v daném případě je proto vyloučeno procesní nástupnictví Lesů České republiky, s.p., na straně povinné ve smyslu §107a o. s. ř. Dále dovolatel poukazuje na to, že není universálním právním nástupcem ZVHS, takže změnou správy k předmětnému vodnímu toku na něj nedošlo k přechodu povinnosti podle exekučního titulu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.
Oprávnění v písemném vyjádření k dovolání poukázali na to, že vstup dovolatele do řízení navrhli podáním ze dne 28. 7. 2011, a dále uvedli, že (původní) povinná realizovala vodní dílo v rámci svých oprávnění jako správce vodního toku, takže tato povinnost přechází na nového správce. Navrhli, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl.
K dovolání se dále vyjádřilo Ministerstvo zemědělství, které mj. uvedlo, že Zemědělská vodohospodářská správa jako organizační složka státu se účastnila daného řízení z titulu svého určení správcem vodního toku a že jako správce musela realizovat příslušná protipovodňová opatření a opatření k odstranění povodňových škod. Jedním z takových opatření bylo i „Odstraňování povodňových škod - Dobrovodský potok“, s nímž oprávnění spojují vznik škody na svých nemovitostech. Správa tohoto vodního toku přešla ke dni 1. 1. 2011 na státní podnik Lesy České republiky, s.p., což se stalo rozhodnutím č.j. 35936/2010-15110 ze dne 21. 12. 2010 ve spojení s rozhodnutím č.j. 86647/2011-MZE-15112 ze dne 10. 5. 2011. Podle ustanovení §48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, přecházejí spolu se správcovstvím rovněž práva hospodařit s majetkem státu k souvisejícím nemovitostem - pozemkům a vodním dílům.
Dovolací soud po přezkoumání napadeného pravomocného usnesení odvolacího soudu podle §242 odst. 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání, které je bez dalšího přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. [podmínku, aby šlo o usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě první označeného ustanovení), má Nejvyšší soud za obsoletní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904 (srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 97/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], není důvodné.
Podle §242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout k tzv. zmatečnostním vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř.
Dovolatel především namítá, že z napadeného usnesení vyplývá, že odvolací soud rozhodl podle §107a o. s. ř. k návrhu povinného; tato námitka však správná není, neboť z obsahu spisu i z odůvodnění napadeného usnesení se jednoznačně podává, že postup podle §107a o. s. ř. navrhli oprávnění podáním ze dne 28. 7. 2011.
Jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.], jakož i vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud - je-li dovolání přípustné - povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu.
Dále dovolatel uplatnil dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle §107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Podle odstavce 2 téhož ustanovení soud návrhu účastníka vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje.
Podle §211 o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
Není pochyb o tom, že k procesnímu nástupnictví podle ustanovení §107a o. s. ř. může dojít též v řízení o výkon rozhodnutí (§254 odst. 1 o. s. ř.).
V ustanovení §107a o. s. ř. je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v důsledku hmotněprávní singulární sukcese práva nebo povinnosti, která nastává po zahájení řízení (za řízení), aniž by jeho účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Jak vyplývá z dikce citovaného ustanovení, k procesnímu nástupnictví nedochází - na rozdíl od §107 o. s. ř. - ze zákona a soud se jím bez návrhu (z úřední povinnosti) nezabývá. Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení. K procesnímu nástupnictví tak může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, a jestliže soud tomuto návrhu vyhoví.
V návrhu na vstup účastníka na straně žalobce podle §107a odst. 1 o. s. ř. musí původní žalobce (oprávněný) zejména označit právní skutečnost, která měla za následek převod nebo přechod práva, uvést, kdy k ní došlo, a označit toho, kdo má vstoupit na jeho místo.
Jak vyplývá z výše uvedeného, aby soud podle §107a odst. 2 o. s. ř. vyhověl návrhu žalobce (oprávněného), musí být prokázány formální podmínky, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, že se tato právní skutečnost týká práva nebo povinnosti dosavadního účastníka řízení a že nastala (došlo k ní) po zahájení řízení. Přitom návrh na vstup účastníka musí být podán za řízení, tedy dříve, než soud o věci samé rozhodl, a musí být doložen souhlas nabyvatele práva se vstupem do řízení, má-li nabyvatel práva nastoupit na místo dosavadního žalobce (oprávněného); naproti tomu souhlas nabyvatele povinnosti, který má vstoupit do řízení na místo žalovaného (povinného), se nevyžaduje.
Ohledně právní skutečnosti uvedené žalobcem (oprávněným) tak soud zkoumá, zda vůbec jde o právní skutečnost, zda jde o takovou skutečnost, s níž právní předpisy obecně spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, zda opravdu nastala a zda je v konkrétním případě způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde. Otázkou, zda tvrzená povinnost (právo), která měla být převedena nebo která měla přejít na jiného, tu vskutku je, nebo zda podle právní skutečnosti uvedené žalobcem (oprávněným) platně na jiného přešla nebo byla převedena, se nezabývá, neboť tato otázka se týká již posouzení existence v řízení uplatněného práva, které nelze provést při zkoumání procesního nástupnictví, ale jen v rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněné pod č. 31 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004).
Jak vyplývá z obsahu spisu, byly v dané věci všechny předpoklady vyžadované ustanovením §107a o. s. ř. pro postup soudu podle jeho odstavce 2 splněny. Po zahájení odvolacího řízení a před vydáním rozhodnutí o věci samé, tj. dne 28. 7. 2011, navrhli oprávnění odvolacímu soudu, aby na místo povinné České republiky - Zemědělské vodohospodářské správy vstoupily do řízení Lesy České republiky, s.p., přičemž za právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod povinnosti dosavadního účastníka řízení, o něž v řízení jde, označili přechod správy k drobnému vodnímu toku (Dobrovodskému potoku) na Lesy České republiky, s.p., k němuž došlo na základě rozhodnutí (příkazu) ministra zemědělství s účinností ke dni 1. 1. 2011; k tomu předložili shora uvedené listiny.
V čl. 1 Metodického pokynu č. 1/2010 vydaného ministrem zemědělství dne 26. 11. 2010, č.j. 31 501/2010-10000, (viz čl. 59 spisu) se uvádí, že „s cílem posílit integraci správy vodních toků a integrovaného řízení vodních zdrojů v hydrologických povodích České republiky je realizována na Příkaz ministra zemědělství č. 27/2010, č.j. 27624/2010-10000 ze dne 16. 9. 2010 transformace Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) do státních podniků Povodí Vltavy, Povodí Labe, Povodí Ohře, Povodí Moravy, Povodí Odry a do státního podniku Lesy České republiky, a že správu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků, a to hlavních melioračních zařízení a souvisejících čerpacích stanic, bude zajišťovat zbytková organizace ZVHS“. Čl. 2 citovaného pokynu obsahuje seznam úkolů k provedení transformace, mezi nimiž je v bodě 3. uveden převod správy veškerých drobných vodních toků z bývalé ZVHS na nové správce podle ustanovení §48 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dále se v tomto článku uvádí, že transformace se uskuteční ke dni 1. 1. 2011. V čl. 3 pokynu je uveden „příkladný výčet převzetí působnosti ve vodoprávních řízeních s tím, že státní podniky Povodí a státní podnik Lesy České republiky převezmou působnost Zemědělské vodohospodářské správy v oblastech upravených vodním zákonem nejméně v tomto rozsahu: vydávání vyjádření k vypouštění odpadních vod (§15a odst. 2 písm. e), plnění povinností vlastníků vodních děl (§59, 62), povinnost připravit podklady pro vedení dokumentace o stanovených záplavových územích (§66 odst. 6), oznámení nebezpečí zvláštní povodně (§73 odst. 3), zajištění povodňových zabezpečovacích prací (§75 odst. 3), plnění úkolů při ochraně před povodněmi (§83, 84, 85, 86 odst. 3), podle ustanovení §115 odst. 5 vodního zákona se stanou účastníkem řízení, kdy se řízení dotýká vodního toku (§43, 45, 47, 48, 49, 54 odst. 5), vydávání vyjádření a stanovisek vyžádaných podle ustanovení právních předpisů pro činnost správních úřadů“.
Ze stejnopisu rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 10. 5. 2011, č. j. 86647/2011-MZE-15112, pak vyplývá, že rozhodnutím ze dne 21. 12. 2011, č. j. 35936/2010-15110, Ministerstvo zemědělství podle ustanovení §48 odst. 2 vodního zákona výrokem I. zrušilo s účinností ke dni 31. 12. 2010 správcem drobných vodních toků Zemědělskou vodohospodářskou správu, a výrokem II. určilo s účinností ke dne 1. 1. 2011 správcem drobných vodních toků uvedených v příloze Lesy České republiky, s.p. V seznamu vodních toků přiloženém ke stejnopisu citovaného rozhodnutí je na první straně uveden Dobrovodský potok.
Dovolací soud konstatuje, že bez právního významu pro postup soudu podle §107a odst. 2 o. s. ř. je námitka Lesů České republiky, s.p., že „žádný právní předpis nespojuje převod nebo přechod povinnosti založené soudem podle §417 odst. 2 obč. zák. se změnou správy ve smyslu §48 vodního zákona“ a že „změnou správy k předmětnému vodnímu toku na něj nedošlo k přechodu povinnosti podle exekučního titulu“. Tuto námitku totiž nelze řešit v rozhodnutí o vstupu Lesů České republiky, s.p., do řízení na místo původní povinné České republiky - Zemědělské vodohospodářské správy, nýbrž až v rozhodnutí o věci samé.
Ostatně - jak z obsahu spisu vyplývá, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 11. 1. 2011, č. j. 3 E 352/2010 - 18, jímž nařídil výkon rozhodnutí, po právní moci dovoláním napadeného usnesení usnesením ze dne 31. 10. 2011, č. j. 22 Co 851/2011 - 77, proti povinnému Lesy České republiky, s.p., ve výroku, jímž byl výkon rozhodnutí nařízen, změnil tak, že nařídil výkon rozhodnutí, kterým oprávněným povolil, aby na náklad povinného provedli sami nebo si nechali provést někým jiným úpravu rozdělovacího objektu v horní části Dobrovodského potoka, která převede všechny vody Dobrovodského potoka náhonem přes rybník na parcele č. 406/1 v k.ú. Holubov a přepadem do Křemžského potoka, a povinnému uložil, aby na tento náklad zaplatil k rukám oprávněných A) až D) předem částku 82.000,- Kč do čtrnácti dnů s tím, že výkon rozhodnutí k vymožení potřebného nákladu předem se provede jen na návrh oprávněných některým ze způsobů určených k uspokojení pohledávek; dále povinnému uložil zaplatit oprávněným A) až D) na nákladech nařízené výkonu rozhodnutí částku 10.240,- Kč a další náklady, které snad ještě vzniknou a budou zjištěny, a to k rukám JUDr. Ondřeje Veselého, advokáta v Písku.
Lze uzavřít, že odvolacímu soudu, který za splnění podmínek podle §107a odst. 2 o. s. ř. s odkazem na citované ustanovení návrhu na vstup Lesů České republiky, s.p., do řízení na místo původní povinné vyhověl, nelze podle názoru dovolacího soudu žádné právní pochybení vytknout.
Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, a proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. listopadu 2012
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu