ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.1862.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 1862/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. v exekuční věci oprávněné ABC Data s.r.o. , se sídlem v Praze 5 - Zličíně, Zličín Business Centre, Na Radosti 399, identifikační číslo osoby 25688987, zastoupené Mgr. Michalem Šebánkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Matoušova 515/12, proti povinnému Ing. J. P. , pro 705.038,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 25 Nc 4672/2009, o dovolání Euler Hermes Europe S.A., se sídlem v Bruselu 1000, 15 Rue Montoyer, Belgické království, identifikační číslo osoby 25603370, zastoupené JUDr. Pavlem Novickým, advokátem se sídlem v Praze 1, malá Štupartská 6, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 1. 12. 2010, č. j. 20 Co 483/2010-49, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze 7.12.2009, č.j. 25 Nc 4672/2009-6, pravomocným 17.8.2010, okresní soud nařídil na majetek povinného exekuci k vymožení pohledávky v částce 705.038,- Kč s příslušenstvím.
Podáním z 20.5.2010 (čl. 45), označeným jako „návrh na provedení exekuce ve prospěch nabyvatele části pohledávky“, doplněným dalším podáním z 30.7.2010 na čl. 24 (v němž výslovně uvedla, že „přijímá stav řízení, jaký je v době jejího nástupu do řízení“), navrhla společnost Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. (právní předchůdkyně dovolatelky /viz výpis z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4908, z něhož plyne, že tato společnost zanikla v důsledku přeshraniční fúze sloučením se společností Euler Hermes Europe S.A. jako společností nástupnickou/) aby soudní exekutor „ve smyslu ustanovení §36 odst. 3 exekučního řádu provedl exekuci co do částky 516.607,16 Kč s příslušenstvím“, s odůvodněním, že na ni jako na nabyvatele části pohledávky podle §813 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném k 23.4.2004 výplatou pojistného přešly veškeré nároky a práva s vymáhanou pohledávkou spojené do výše poskytnutého plnění.
Usnesením z 12.8.2010, č.j. 134EX 06022/09-25, soudní exekutor, jenž podání podle jeho obsahu posoudil jako návrh na vstup řízení na místo dosavadní oprávněné ve smyslu §107a o. s. ř., tento návrh pro nedostatek legitimace zamítl s odůvodněním, že legitimována k jeho podání je pouze dosavadní oprávněná.
Napadeným rozhodnutím krajský soud usnesení soudního exekutora potvrdil, s jeho závěrem o nedostatku legitimace odvolatelky se ztotožnil a s její námitkou, že mělo být aplikováno ustanovení §256 o. s. ř. se vypořádal závěrem, že toto ustanovení na souzenou věc nedopadá, jelikož návrh na nařízení exekuce nepodal subjekt odlišný od toho, jemuž byla (nyní vymáhaná) pohledávka s příslušenstvím přisouzena exekučním titulem. Odvolací soud pak doplnil, že má-li odvolatelka zato, že na ni přešlo právo z vykonávaného rozhodnutí, nic jí nebrání podat návrh na nařízení exekuce právě s odkazem na ustanovení §256 o. s. ř.; při rozhodování o takovém návrhu by pak soud posoudil, zda k přechodu práva na ni skutečně došlo či nikoli.
V dovolání společnost Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jehož naplnění spatřuje v závěru odvolacího soudu o nedostatku její legitimace. Namítá, že k přechodu části pohledávky z oprávněné na ni nedošlo po zahájení exekučního řízení, jak má na mysli ustanovení §107a o. s. ř., nýbrž již před jeho zahájením. Odkazuje-li odvolací soud na ustanovení §256 o. s. ř., ani z něj podle jejího názoru nelze dovodit, že by návrh na provedení exekuce ve prospěch nabyvatele části přisouzené pohledávky mohl podat výlučně oprávněný, a výklad odvolacího soudu tak jde podle ní nad rámec a smysl uvedené právní normy.
Oprávněná navrhla zamítnutí dovolání.
Dovolání, přípustné podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., není důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu o nedostatku legitimace dovolatelky.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Mělo-li být podání z 20.5.2010, označené jako „návrh na provedení exekuce ve prospěch nabyvatele části pohledávky“, posouzeno jako návrh na vstup nabyvatele práva na místo dosavadního účastníka řízení ve smyslu §107a odst. 1 o. s. ř., je závěr odvolacího soudu správný (srov. doslovné znění uvedeného ustanovení, podle něhož „má-li žalobce za to,........., může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout , aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka). Závěr, že k podání návrhu podle §107a odst. 1 o. s. ř. není legitimován nabyvatel práva, zastává též literatura ((viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., §1-200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 7361920 s.).
Správný by ovšem závěr odvolacího soudu o nedostatku legitimace odvolatelky (nyní dovolatelky) byl i v případě, že by její podání nemělo být posouzeno jako návrh podle §107a o. s. ř., nýbrž – doslova – jako návrh na „provedení exekuce (nařízené již pro jiný subjekt, totiž oprávněnou) v její prospěch“, jelikož v takovém případě by šlo o návrh někoho, kdo není účastníkem řízení, v němž je v procesním postavení oprávněného společnost ABC Data, s.r.o., tedy subjekt, který je – řečeno slovy ustanovení §36 odst. 3 exekučního řádu – „v rozhodnutí označený jako povinný.“ Ve prospěch posouzení podání z 20.5.2010 označeného slovy „návrh na provedení exekuce“ jakožto návrhu podle §107a o. s. ř. však svědčí formulace užitá samotnou dovolatelkou (že totiž „přijímá stav řízení, jaký je v době jejího nástupu do řízení“, což je dikce ustanovení §36 odst. 5 exekučního řádu, jež se vztahuje právě k ustanovení §107a o. s. ř.).
Pro doplnění je ovšem namístě zdůraznit, že „návrh na provedení exekuce“ (ve prospěch nabyvatele pohledávky) občanský soudní řád nezná, jelikož exekuce je – právě s výjimkou případů, na něž dopadá ustanovení §107a o. s. ř. – prováděna vždy ve prospěch toho, k jehož návrhu je nařízena.
Má-li dovolatelka za to, že na ni přešla část vymáhané pohledávky přisouzené exekučním titulem, skutečně jí nic nebrání, jak správně vysvětlil odvolací soud, v podání návrhu na nařízení exekuce v její prospěch (jako „nové“ oprávněné).
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že napadené rozhodnutí je správné; Nejvyšší soud tedy bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání, aniž se zabýval dalšími, pro rozhodnutí dané věci irelevantními, námitkami jako nedůvodné podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2012
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu