ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.1953.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 1953/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr Zbyňka Poledne v exekuční věci oprávněné K + B Expert, s.r.o. , se sídlem v Klíčanech, U expertu 91, identifikační číslo osoby 40613666, zastoupené JUDr. Josefem Corradinim, advokátem se sídlem v Ostravě, Válova 24, proti povinné RUCHSTAV HOLDING a.s. , se sídlem v Bruntále, tř. Práce 1710/15, IČ 65138031, zastoupené JUDr. Radkem Závodným, advokátem se sídlem v Praze 4, Duškova 917/4, pro 2.950.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 ENc 56/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajské soudu v Ostravě z 31. 8. 2009, č. j. 66 Co 354/2009-558, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 2. 2. 2009, č. j. 068 EX 83/02-213/BI, jímž pověřený soudní exekutor JUDr. Juraj Polák rozhodl o procesním nástupnictví původní oprávněné K+B Expert POPE spol. s r. o. , naposledy sídlem v Klíčanech, U expertu 91, IČ 62363816, vymazané z obchodního rejstříku, a do řízení připustil (nynější) oprávněnou. Odvolací soud shodně se soudním exekutorem dovodil, že „v průběhu dovolacího řízení zanikla původní oprávněná a ztratila tak po zahájení daného řízení způsobilost být účastníkem exekučního řízení ještě dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, bylo tedy zcela na místě rozhodnout o právním nástupnictví původní oprávněné tak, že se bude pokračovat v řízení se společností K + B Expert, s.r.o., IČ 40613666 (nynější oprávněnou), která po zániku původní oprávněné vstoupila do všech jeho práv a povinností jako univerzální právní nástupce zaniklé původní oprávněné.“ Odvolací soud uzavřel, že „soudní exekutor nepochybil, pokud v souladu s ust. 107 odst. 1 a 3 o. s. ř., ve spojení s ust. §52 odst. 1 exekučního řádu, rozhodl o pokračování v řízení s novou oprávněnou.“
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., uplatňuje povinná dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., namítá tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, již spatřuje v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Přestože již v odvolání zdůrazňovala, že „žádné takové rozhodnutí (sp. zn. 1 ENc 46/2002) proti ní není vedeno“, zabýval se odvolací soud pouze procesním nástupnictvím „zcela bez ohledu na to, že podstatou sporu je skutečnost, zda je dovolatelka účastníkem řízení 1 ENc 4 6/2002 či nikoliv.“ Odvolací soud „v odůvodnění napadeného usnesení zcela svévolně a bez odůvodnění změnil číslo jednací řízení z 1 ENc 4 6/2002, o kterém dovolatelka tvrdila, že proti ní není vedeno a pro kteréžto podala své odvolání“ na jiné, a to 1 ENc 5 6/2002, které ovšem proti ní rovněž vedeno není a toto „završil chybným datem jeho vyhotovení.“ Povinná dále poukazuje na opakující se pochybení v nalézacím řízení a v dalším exekučním řízení vedeném u téhož okresního soudu pod sp. zn. 1 ENc 195/2002, jehož je také účastníkem; je přesvědčena, že „ve světle opakujících se vad tohoto a s ním propojených řízení již nelze vady v napadeném usnesení Krajského soudu v Ostravě, č. j. 66 Co 354/2009-558 ze dne 31. 8. 2009 považovat za chyby v psaní a počtech, případně jiné vady nemající na řízení vliv a že je třeba se řídit názorem Ústavního soudu, podle něhož je řádné odůvodnění soudních rozhodnutí považováno za esenciální podmínku ústavně konformního rozhodnutí vylučujícího libovůli v rozhodování.“ Povinná navrhuje zrušení napadeného usnesení a přikázání věci k projednání jinému soudu.
Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání jako zjevně bezdůvodného, případně jeho zamítnutí.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání, přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. (nikoli tedy, jak nesprávně dozuje oprávněná, podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) není důvodné.
Jelikož vady podle §229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným, ke kterým je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3, věta druhá, o. s. ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu to, zda předmětné řízení skutečně trpí namítnutou vadou.
Předně nutno zdůraznit, že dovolatelka nenamítá nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), tedy nesprávnou aplikaci či interpretaci práva, v daném případě ustanovení §107 odst. 1, odst. 3 o. s. ř., nýbrž že uplatňuje – výlučně – dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolatelka spatřuje ve skutečnosti, že ačkoliv odvoláním brojila proti rozhodnutí soudního exekutora, jestliže ten rozhodl o procesním nástupnictví v řízení vedeném u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 ENc 4 6/2002, o němž povinná tvrdila, že proti ní nikdy vedeno nebylo, krajský soud „svévolně a bez odůvodnění změnil číslo jednací řízení“ (v odůvodnění napadeného rozhodnutí jednoduše uvedl, že odvolání povinná odůvodnila tím, že soudní exekutor „není vůči ní oprávněn vést exekuční řízení v souvislosti s usnesením okresního soudu „ č. j. 1 ENc 4 6/200 5 /správně 1 ENc 5 6/200 5/“ , neboť jím vydané usnesení není v souladu s právním řádem, protože okresní soud takovéto usnesení ve vztahu k povinné nikdy nevydal).
Takovéto pochybení odvolacího soudu však za naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. považovat nelze. Nepochybné je, že odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl v obou spisových značkách okresního soudu, tedy jak 1 ENc 46/2005, tak v 1 ENc 56/2005 za lomítkem nesprávné označení roku, totiž „2005“ namísto správného „2002“. Že má jít o spisovou značku 1 ENc 56/200 2 , však jasně plyne z údaje o spisové značce okresního soudu uvedeného v záhlaví napadeného usnesení odvolacího soudu, v němž je správná spisová značka 1 ENc 56/200 2 . Pokud jde o „opravu“ spisové značky 1 ENc 4 6/2002 na 1 ENc 5 6/2002, provedenou v odůvodnění, její potřebnost krajský soud dovodil ze skutečnosti, že z exekučního řízení vedeného původně pod spisovou značkou 1 ENc 4 6/2002 proti dvěma povinným, totiž RH leas, s. r. o. „v likvidaci“ a RUCHSTAV HOLDING a. s., bylo řízení o exekuci na majetek povinné RUCHSTAV HOLDING a. s. vyloučeno k samostatnému řízení (viz č. l. 1). To pak bylo vedeno pod spisovou značkou 1 ENc 5 6/2002, v němž proti této povinné byla usnesením č. j. 1 ENc 56/2002-14 z 18.3.2002 (pravomocným 26.8. téhož roku), tedy teprve poté, co soudní exekutor rozhodl o procesním nástupnictví na straně oprávněné, nařízena exekuce.
Z uvedeného Nejvyšší soud dovozuje závěr, že řízení, v němž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví oprávněné, tedy protistrany, takovou vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, (totiž právě rozhodnutí podle §107 odst. 1, 3 o. s. ř.) netrpí.
Námitky nesprávného postupu soudů (tehdejšího Krajského obchodního soudu v Ostravě a Vrchního soudu v Olomouci) v nalézacím řízení a Okresního soudu v Bruntále v souvisejícím exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 1 ENc 195/2002 jsou pro danou věc nerelevantní.
K podání označenému jako doplnění dovolání (obsahujícímu ostatně opakovaně námitky věcné nesprávnosti exekučního titulu), doručenému po uplynutí dovolací lhůty, Nejvyšší soud nepřihlédl (§242 odst. 4 o. s. ř.).
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2012
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu