ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.303.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 303/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné STAMAR LEASING s. r. o ., se sídlem v Praze 7, Janovského 43, identifikační číslo osoby 48535206, zastoupené JUDr. Zdeňkem Šulcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 18, proti povinnému A. K. , zastoupenému Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 14, pro 2 400 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 3584/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2011, č. j. 27 Co 491/2010-59, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 21. 7. 2011, č. j. 27 Co 491/2010-71, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Oprávněná je povinna zaplatit povinnému náklady řízení ve výši 12 360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Tomáše Kaplana.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 18. 6. 2010, č. j. 11 Nc 3584/2009-32, kterým okresní soud nařídil exekuci na majetek povinného tak, že návrh zamítl, oprávněné uložil zaplatit povinnému na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 51 900,- Kč a dále zaplatit náklady exekuce, stanovené usnesením téhož soudu ze dne 21. 7. 2011, č. j. 27 Co 491/2010-71, ve výši 7 800,- Kč.
Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce dne 31. 1. 2011, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení totiž přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
Dovolání oprávněné bylo odmítnuto, povinnému tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení (§146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věta první o. s. ř.). Podle obsahu spisu mu soud přiznal náhradu nákladů v souvislosti s podáním vyjádření jeho právního zástupce ze dne 29. 9. 2011 (které podal k výzvě okresního soudu), tvořenou odměnou ve výši 10 000,- Kč (§3 odst. 1, §12 odst. 1 písm. a/ a zejména §14 odst. 1 ve spojení s §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a částkou 2 060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 20 %, kterou bude advokát povinen z odměny a z náhrad odvést a která podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. rovněž patří k nákladům řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. února 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu