ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.3053.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 3053/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného SHEFFINOR CO LIMITED , se sídlem Kaningos & Griva Digeni, PAMELVA BUILDING, 2nd floor, Flat/Office 205, P.C. 3035, Limassol, Kypr, číslo registrace HE 152018, zastoupeného Mgr. Jaromírem Kráčalíkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Lipová alej 6, s adresou pro doručování Václavské náměstí 1, Praha 1, proti povinným 1) M. P., zastoupenému JUDr. Jiřím Běleckým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká 267/1, 2) neznámým dědicům po V. J. , zemřelé 19. 6. 2010, zastoupeným opatrovníkem pro řízení JUDr. Jiřím Běleckým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká 267/1, pro 1,462.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 26 EXE 1165/2010, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2010, č. j. 30 Co 317/2010-82, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Oprávněný je povinen zaplatit povinnému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.344,- Kč k rukám JUDr. Jiřího Běleckého, advokáta se sídlem v Rakovníku, Vysoká 267/1, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Oprávněný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.440,- Kč na účet Okresního soudu v Rakovníku, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2010, č.j. 26 EXE 1165/2010-43, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 8. 2010, č.j. 26 EXE 1165/2010-69, o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora tak, že návrh na nařízení exekuce podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, sepsaného JUDr. Josefem Holobrádkem, notářem v Břeclavi, dne 29. 7. 2008 pod sp.zn. NZ 171/2008, N 197/2008, zamítl. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, odvolacího řízení i nákladů exekuce. Dne 5. 3. 2012 odvolací soud ještě opravil usnesením č. j. 30 Co 317/2010-109, záhlaví usnesení č. j. 30 Co 317/2010-82 v adrese povinného i oprávněných a dále v nákladovém výroku.
V záhlaví označené usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009. Z vedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže tedy v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinných 29. 1. 2010, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Oprávněnému, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit povinnému 1) náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím jeho advokáta. Tyto náklady činí odměnu ve výši 8.320,- Kč (podle §12 odst. 1 písm. a/ bod 1, po snížení podle §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání z 4. 3. 2011) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a náhradu za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1724,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o. s. ř.).
Dovolací soud zavázal neúspěšného oprávněného podle §148 odst. 1, §149 odst. 2 o. s. ř. také k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly státu v souvislosti s odměnou soudem ustanoveného opatrovníka neznámým dědicům po zemřelé V. J. Tyto náklady sestávají z odměny za zastupování v částce 600,- Kč (§9 odst. 5, §7 bod 1., §11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrady hotových výdajů 2 x 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 240,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. října 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D., v. r.
předsedkyně senátu