Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.02.2012, sp. zn. 20 Cdo 3686/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.3686.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.3686.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 3686/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné Reform Capital s.r.o., se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, identifikační číslo osoby 26751747, zastoupené JUDr. Hanou Záveskou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Štefánkova 1347, proti povinnému A. Ch., zastoupenému JUDr. Davidem Termerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 24, pro 4.947,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 Nc 6531/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2005, č. j. 62 Co 201/2005-33, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 1. 10. 2004, č. j. 34 Nc 6531/2004-6, jímž obvodní soud nařídil exekuci na majetek povinného. Dospěl k závěru, že exekuční titul, a to rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 21. 9. 2001 č.j. 085410/2001-631/Mud/G, je pravomocné a vykonatelné, neboť ze spisu téhož úřadu jednoznačně vyplývá jeho převzetí povinným, a to do vlastních rukou (doručenka na č.l. 6 spisu). Povinný v dovolání namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. a/, b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, dále též jeno. s. ř.“). Uvedl, že jej odvolací soud měl vyzvat k předložení dalších důkazů ve smyslu §118a odst. 3 o. s. ř., měl-li za to, že neunesl důkazní břemeno ve smyslu jeho tvrzení o nedoručení exekučního titulu, a pokud by tak odvolací soud učinil, určitě by navrhl vypracování grafologického posudku. Právě v této skutečnosti spatřoval vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci. Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, čl. II přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání není přípustné. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jelikož dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není měnícím (§237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno (§237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání – toliko ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Podle něho je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu. Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné. Podle ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem. Povinný napadenému usnesení zásadní právní význam nepřikládá a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k závěru o zásadním právním významu tohoto usnesení dospět nelze. Dovolatel zpochybňuje závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je vykonatelné. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolání možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, že exekuční titul byl povinnému doručen a nabyl právní moci. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., které však přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nemohou (s výjimkou shora uvedenou). I když povinný zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním, jinými slovy závěr o jeho nevykonatelnosti založil na vlastním skutkovém tvrzení odlišném od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Skutkové námitky však nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, takže i právní závěry, které z nich dovolatel vyvozuje, jsou pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenné. Namítá-li povinný dále, že odvolací soud nenařídil jednání, uplatňuje tím zmatečnostní vadu (§229 odst. 3 o. s. ř.), ke které však lze přihlédnout jen v případě přípustného dovolání (§242 odst. 3 o. s. ř.). Je však třeba dodat, že v případě, kdy soud provádí šetření o doručení exekučního titulu pouze z obsahu spisu, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno, nejde o šetření podle §122 a násl. o. s. ř. a neuplatní se požadavek, aby účastníci exekučního řízení mohli být přítomni při provádění šetření a mohli se vyjádřit k jeho výsledkům (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 25/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. února 2012 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/07/2012
Spisová značka:20 Cdo 3686/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.3686.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.
§229 odst. 3 o. s. ř.
§242 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01