ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.4092.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 4092/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné UNIPETROL RPA, s.r.o ., se sídlem v Litvínově, V Záluží 1, identifikační číslo osoby 27597075, zastoupené JUDr. Pavlem Švábem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 13, proti povinné PHARMALLERGA CZ, s.r.o ., se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská 202/88, identifikační číslo osoby 28070267, zastoupené Mgr. Tomášem Čermákem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 21, pro 172 427,30 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 48 EXE 5988/2010, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 8. 2011, č. j. 19 Co 1644/2011-188, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 8. 2011, č. j. 19 Co 1644/2011-188, a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 6. 2011, č. j. 48 EXE 5988/2010-161, se ruší a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 13. 6. 2011, č. j. 48 EXE 5988/2010-161, kterým Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl návrh povinné ze dne 23. 12. 2010, ve znění jeho doplnění ze dne 21. 3. 2011, na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 13. 7. 2010, č. j. 48 EXE 5988/2010-83, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2010, č. j. 19 Co 2004/2010-114. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že není dán důvod k zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“). Ačkoliv exekuční titul neobsahuje údaj o právní formě společnosti a identifikační číslo osoby, nevznikají podle odvolacího soudu žádné pochybnosti o tom, že povinným z exekučního titulu je PHARMALLERGA CZ s.r.o., Rudolfovská 202/88, České Budějovice, identifikační číslo osoby 28070267, když název i sídlo společnosti jsou shodné, avšak namísto dovětku CZ a označení formy společnosti s.r.o. je v exekučním titulu uvedeno, že se jedná o společnost založenou podle českého práva, která v době vydání exekučního titulu existovala a exekuční titul jí byl Okresním soudem v Českých Budějovicích doručen.
Povinná v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §238a odst. 1 písm. c) ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř.). Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spojuje s otázkou, zda „označení účastníka řízení – právnické osoby – v nalézacím řízení, absentuje-li v tomto označení přesná obchodní firma, dovětek obsahující označení typu obchodní společnosti a identifikační číslo, je označením nevzbuzujícím pochybnosti o tom, komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost, a dále, zda je vada v označení účastníka nalézacího řízení a odlišnost v označení účastníka nalézacího řízení od označení účastníka v exekučním řízení vadou exekučního řízení“. Tvrdí, že „označení účastníka nalézacího řízení (povinné) v exekučním titulu má takové vady, že z něj není možné bez pochybnosti dovodit, komu bylo přiznáno právo nebo uložena povinnost.“ Za podstatnou považuje skutečnost, že exekuce je vedena proti osobě, která nebyla účastníkem nalézacího řízení a nikdy nebyla v žádném právním vztahu s právní předchůdkyní oprávněné. Shora uvedené vyplývá z toho, že povinná vznikla v září 2007, žaloba u Obchodního soudu v Paříži byla podána dne 4. 9. 2006. V době podání žaloby povinná proto neexistovala. V žalobě je uvedeno, že společnost PHARMALLERGA navázala obchodní styky se žalobcem již v roce 1992 a k ukončení obchodních styků došlo 12. 1. 2006. Z výpisu z živnostenského rejstříku pak jednoznačně vyplývá, že pod názvem „PHARMALLERGA“ podnikala fyzická osoba. Otázku zásadního právního významu pak vymezuje tím, zda lze identifikovat povinnou osobu řádně v exekučním titulu neoznačenou na základě údajů uvedených v odůvodnění rozhodnutí, které se má vykonat. Protože v návrhu na exekuci v této věci je označena povinná osoba, která však není zavázána k plnění podle vykonávaného exekučního titulu, navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a tomuto věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz článek II., bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je přípustné podle ustanovení §236 odst. 1, §237 odst. 1 písm. c), odst. 3, §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. (§237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. byl k 31. 12. 2012 zrušen nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, Pl. ÚS 29/11, avšak podle nálezu IV. ÚS 1572/11 ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelný), protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Ten je pro tuto věc dán otázkou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 NSCR 66/2011), zda lze ztotožnit osobu povinnou, označenou oprávněnou v návrhu na zahájení exekuce, se stranou žalovanou, uvedenou v exekučním titulu její neúplnou identifikací.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Ačkoliv uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., blíže jej nevymezuje.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Je výrazem ustálené soudní praxe, že jedním z předpokladů pro nařízení exekuce je splnění požadavku, aby procesně legitimovanému účastníku svědčila i legitimace věcná.
Vymezení účastníků řízení o výkon rozhodnutí je založeno na procesní bázi (oprávněným je ten, kdo podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. kdo se v něm jako takový označil, povinným je ten, proti komu oprávněný návrh na nařízení výkonu rozhodnutí směřuje, tj. koho uvedl jako osobu, v jejichž poměrech má být exekučním titulem uložená povinnost vymožena). Od takto pojaté procesní legitimace je nutno odlišovat věcnou (materiální) aktivní legitimaci oprávněného a věcnou (materiální) pasivní legitimaci povinného. Aktivně legitimován je ten (procesně) oprávněný, jemuž svědčí právo z rozhodnutí nebo jiného titulu, a pasivně legitimován ten (procesně) povinný, kterému je tímto titulem uložena povinnost . Nesvědčí-li právo z rozhodnutí nebo jiného titulu oprávněnému, stejně jako nebyla-li podle rozhodnutí nebo jiného titulu povinnost uložena povinnému, nejsou v řízení o výkon rozhodnutí věcně legitimováni. V obou případech soud návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítne a byl-li již nařízen, musí být v každém stadiu řízení zastaven (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2004, pod číslem 183, případně jeho usnesení ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2939/2005, usnesení ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. 20 Cdo 2021/2007, usnesení ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. 20 Cdo 2876/2009).
Zdrojem (pramenem) věcné legitimace účastníků exekučního řízení je v první řadě samotné rozhodnutí nebo jiný titul, jehož výkon se navrhuje. V souzené věci je exekučním titulem rozsudek Obchodního soudu v Paříži ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. RG 2006062094, v němž je žalovaná osoba označena jako společnost PHARMALLERGA, společnost českého práva, Rudolfovská 88, 370 01 České Budějovice, Česká republika. Rozsudek nestanoví identifikační číslo společnosti ani její formu. Tento rozsudek byl doručen společnosti PHARMALLERGA CZ, s.r.o., na adrese Lišov, tř. 5. Května 126/134, kam byl dosílán poté, co byl původně doručován na adresu České Budějovice, Rudolfovská 88.
Z exekučního titulu vyplývá, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 4. 9. 2006, protože strana povinná neplnila své závazky z obchodního vztahu, obchodní spolupráce strany žalované se stranou žalující byla ukončena v lednu 2006; v této věci označená povinná vznikla zápisem do obchodního rejstříku ke dni 13. 9. 2007, a to jako nová společnost.
Jestliže odvolací soud k této skutečnosti nepřihlédl a s ohledem na neúplné označení žalované strany v exekučním titulu nezjišťoval, zda povinnost zaplatit vymáhané plnění byla uložena povinné, jsou jeho skutková zjištění neúplná, a tudíž nesprávná. Pro rozhodování dovolacího soudu je přitom bez významu, že se stejnou otázkou zabývaly soudy nižších stupňů již při nařízení exekuce. Je-li dán důvod, pro který je provedení exekuce nepřípustné (§268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.), soud exekuci zastaví (jak je již uvedeno výše).
Protože rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 2, části věty za středníkem o. s. ř. zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i jeho rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§243d odst. l, část věty první za středníkem o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího (§243d odst. l, věta druhá o. s. ř.), pokud o nákladech nebude rozhodnuto ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. prosince 2012
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D., v. r.
předsedkyně senátu