Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2012, sp. zn. 20 Cdo 4107/2011 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.4107.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.4107.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 4107/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného J. R. , zastoupeného Mgr. Ivo Šotkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 6, proti povinné E. R. , pro 745.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 47 EXE 4904/2011, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 8. 2011, č. j. 40 Co 688/2011-90, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud usnesením ze dne 29. 8. 2011, č. j. 40 Co 688/2011-90, potvrdil usnesení ze dne 28. 7. 2011, č. j. 47 EXE 4904/2011-77, kterým okresní soud zastavil exekuční řízení. Uzavřel, že rozhodnutí o návrhu oprávněného na nařízení exekuce, podaném dne 12. 7. 2011, brání překážka věci rozhodnuté mezi stejnými účastníky a dle totožného exekučního titulu. (jež byla vedena v řízení pod sp. zn. 50 Nc 4940/2006, v němž byla exekuce nejen pravomocně nařízena, ale po prokázání zániku pohledávky vymáhané oprávněným z důvodu započtení vzájemných pohledávek oprávněného a povinné i zastavena podle §268 odst. 1 písm. g/ o. s. ř. – viz usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. 11. 2008, č. j. 40 Co 987/2008-180); řízení tedy muselo být pro neodstranitelnou překážku zastaveno (§103, §104 odst. 1 a §254 odst. 1 o. s. ř.). V dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., oprávněný namítá nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Namítá, že nebylo jednoznačně prokázáno, zda k zápočtu skutečně došlo či nikoli, proto navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání je přípustné podle §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř., není však důvodné. Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Protože takové vady z obsahu spisu nevyplývají, zabýval se Nejvyšší soud námitkou předestřenou dovoláním. Výtkou, že nebylo prokázáno, zda k zápočtu vymáhané pohledávky došlo, dovolatel ve skutečnosti nebrojí proti napadenému rozhodnutí, nýbrž proti usnesení ze dne 27. 11. 2008, č. j. 40 Co 987/2008-180, jímž krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 4. 2007, č. j. 50 Nc 4940/2006-88, ve znění opravného usnesení z 9. 11. 2007, č. j. 50 Nc 4940/2006-112, jímž okresní soud zastavil podle §268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. exekuci pro zánik vymáhané pohledávky (dovolání oprávněného proti usnesení ze dne 27. 11. 2008, č. j. 40 Co 987/2008-180, Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 4. 2011, sp. zn. 20 Cdo 1435/2009-219, zamítl). V záhlaví označené rozhodnutí krajského soudu však na tomto závěru nestojí, neboť pro právní posouzení soudu v projednávané věci je určující pouze otázka existence překážky věci pravomocně rozsouzené (§159a odst. 5 o. s. ř.); tu však dovolatel nezpochybnil. Dovolatel důvodnost napadeného rozhodnutí nezpochybnil (námitka, že nebylo jednoznačně prokázáno, zda k zápočtu mezi oprávněným a povinnou skutečně došlo či nikoli, je v dané věci bez významu), Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl. Povinné podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§142 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. května 2012 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2012
Spisová značka:20 Cdo 4107/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.4107.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Překážka věci rozsouzené (res iudicata)
Dotčené předpisy:§159a odst. 5 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01