ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1286.2011.1
sp. zn. 21 Cdo 1286/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Jiřího Doležílka ve věci dědictví po B. B. , za účasti 1) D. Č. , zastoupené JUDr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká č. 92, a 2) A. P. , zastoupené JUDr. Jiřinou Jirákovou, advokátkou se sídlem ve Slaném, Třebízského č. 175, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 35 D 1114/2003, o dovolání D. Č. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. října 2010 č.j. 9 Co 425/2009-299, takto:
I. Dovolání D. Č. se odmítá .
II. D. Č. je povinna zaplatit A. P. na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.060,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřiny Jirákové, advokátky se sídlem ve Slaném, Třebízského č. 175.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání D. Č. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27.10.2010 č.j. 9 Co 425/2009-299, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 25.6.2009 č.j. 35 D 1114/2003-268, kterým bylo potvrzeno, že majetek zůstavitelky B. B. nabyla D. Č. ve výši 12/100 a A. P. ve výši 88/100, kterým byla určena odměna, náhrada výdajů a náhrada za daň z přidané hodnoty notářce JUDr. Ivaně Demutové za úkony, které v řízení provedla jako soudní komisař, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a jímž bylo rozhodnuto, že D. Č. je povinna zaplatit A. P. na náhradě nákladů odvolacího řízení 13.589,- Kč k rukám advokátky JUDr. Jiřiny Jirákové, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť soud prvního stupně nerozhodl o vypořádání dědictví v usnesení ze dne 25.6.2009 č.j. 35 D 1114/2003-268 jinak než ve svém usnesení ze dne 17.1.2006 č.j. D 1114/2003-91, které bylo (ve výroku o vypořádání dědictví) zrušeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.2.2007 č.j. 9 Co 385/2006-126, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Dovolatelka v projednávané věci - jak vyplývá z obsahu dovolání (srov. §41 odst. 2 o.s.ř.) - právní posouzení věci (závěr o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) odvolacím soudem nezpochybňuje. Podstatou námitek D. Č. (spočívajících zejména v tom, že zůstavitelka nemohla "naspořit částky miliónových hodnot", že ona a její manžel naopak "měli příjmy, které umožňovaly úspory", že zůstavitelka "se o každého starala a rozhodovala za něj", "vše zařizovala" a "určovala, co a kde budeme spořit", že "vklady byly tvořeny z mezd", když mimořádné příjmy sloužily k saturování domácnosti" a že hodnocení důkazů je "neakceptovatelné") je nesouhlas se skutkovými zjištěními, z nichž usnesení odvolacího soudu (a soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) vychází [ohledně závěru, že "zůstavitelka a její manžel mohli ze svých příjmů a důchodů naspořit takové částky" a že "D. Č. neprokázala, že by peníze, které na ni zůstavitelka převedla ze svých účtů u ČSOB č. 155228456 a č. 158340021 byly jejím vlastnictvím"]. Podstatou těchto námitek je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Námitky D. Č. v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř.
Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) dále vyplývá, že dovolatelka uplatňuje také dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. (vadu řízení před soudy spatřuje v tom, že soudní komisařka nepřerušila řízení a "ve věci samé rozhodla bezprostředně jinak, než avizovala").
Uvedené námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání D. Č. podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o.s.ř. totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto.
Přípustnost dovolání nemohou založit ani případné námitky uplatňující zmatečnostní vady (namítá-li dovolatelka podjatost soudní komisařky JUDr. Ivany Demutové), neboť ty nejsou podle právní úpravy účinné od 1.1.2001 způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 2 a 3 o.s.ř.). Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř. přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení §242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. - jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2005 sp. zn. 21 Cdo 496/2005, uveřejněném pod č. 82 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006). Uvedený předpoklad v projednávané věci však naplněn není, neboť - jak uvedeno výše - dovolání D. Č. proti usnesení odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Protože dovolání D. Č. proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly A. P. v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 2.250,- Kč (srov. §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2007 Sb. a č. 277/2006 Sb. a Čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 2.550,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně A. P. advokátka JUDr. Jiřina Jiráková osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst. 3 a §151 odst. 2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 510,- Kč. Protože dovolání D. Č. proti usnesení odvolacího soudu bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby tyto náklady A. P. nahradila. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 3.060,- je D. Č. povinna zaplatit k rukám advokátky, která A. P. v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o.s.ř.), do tří dnů od právní moci usnesení (§160 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. prosince 2012
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu