Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2012, sp. zn. 21 Cdo 2183/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2183.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2183.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 2183/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce K. M. , zastoupeného Mgr. Miloslavem Jančíkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Růžová č. 307, proti žalovanému "Ministerstvu spravedlnosti ČR se sídlem v Praze, Vyšehradská 16" , o "povinnost ČR chránit občany, prosadit jejich práva zaručená mezinárodní Úmluvou, která je součástí Ústavy ČR", o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 6 Nc 405/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 24. května 2011 č.j. 59 Co 101/2011-23, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 24.5.2011 č.j. 59 Co 101/2011-23, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 22.2.2011 č.j. 6 Nc 405/2010-10 ve výroku, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé (rozhodnutí o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce není rozhodnutím ve věci samé, nýbrž jde o rozhodnutí jen procesní povahy), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř. (srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.2.2012 sp. zn. 21 Cdo 242/2010 nebo v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2003 sp. zn. 29 Odo 265/2003, které bylo uveřejněno pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006). Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. listopadu 2012 JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2012
Spisová značka:21 Cdo 2183/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.2183.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02