ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.374.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 374/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Davida Havlíka v právní věci vyšetřované D. D. , za účasti navrhovatele S. M. , zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem v Šumperku, nám. Míru č. 9, o způsobilosti k právním úkonům, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost podané S. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. června 2010 č.j. 70 Co 258/2010-19, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 39 Nc 1606/2010, o dovolání S. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 12. května 2011 č.j. 70 Co 230/2011-132, takto:
I. Dovolání S. M. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 10.6.2010 č.j. 70 Co 258/2010-19 potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 19.4.2010 č.j. 39 Nc 1606/2010-12, kterým bylo zastaveno řízení o způsobilosti vyšetřované k právním úkonům zahájené návrhem podaným S. M.
Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci podal S. M. písemným podáním ze dne 1.7.2010 "žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost".
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 1.2.2011 č.j. 39 Nc 1606/2010-120 odmítl "podání S. M. označené jako návrh na obnovu řízení a pro zmatečnost ze dne 17.12.2010, doplněné podáním ze dne 27.1.2011", a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že podání S. M. má vady, které S. M. ani přes výzvu a poučení soudu neodstranil a které brání pokračování v řízení.
K odvolání S. M. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 12.5.2011 č.j. 70 Co 230/2011-132 potvrdil usnesení soudu prvního stupně "ve správném znění tak, že podání S. M., označené jako návrh na obnovu řízení a pro zmatečnost ze dne 1.7.2010, doplněné podáním ze dne 17.12.2010 a 27.1.2011, se odmítá", a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením §43 odst. 2 o.s.ř., neboť S. M. neoznačil důkazy, jimiž má být prokázána důvodnost žaloby, nedostatek této náležitosti žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost stanovené v ustanovení §232 odst. 1 o.s.ř. neodstranil "ani na základě opakovaných usnesení soudu prvního stupně" a "žaloba zůstala pro absenci skutkových tvrzení nadále neprojednatelnou".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal S. M. dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání má vady, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (srov. §242 odst. 1 o.s.ř.); rozsahem dovolacích návrhů není vázán jen v případech uvedených v ustanovení §242 odst. 2 o.s.ř. Není-li v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu zvoleným rozsahem dovolacích návrhů) vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu proto není možné přezkoumat.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o.s.ř.).
K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst. 2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst. 2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, jímž uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst. 1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že S. M. podal proti usnesení odvolacího soudu včas dovolání (usnesení odvolacího soudu bylo S. M. doručeno dne 8.6.2011 a dovolání bylo dovolatelem podáno dne 27.6.2011) a že při podání dovolání nebyla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení §241 o.s.ř. (dovolatel nebyl zastoupen advokátem). Ze spisu současně vyplývá, že usnesením ze dne 7.7.2011 č.j. 39 Nc 1606/2010-147 soud prvního stupně ustanovil S. M. na jeho žádost zástupce pro řízení o dovolání, a to advokáta Mgr. Františka Drlíka; toto usnesení bylo S. M. doručeno dne 14.7.2011 a nabylo právní moci dne 30.7.2011.
Dovolání S. M. neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů usnesení odvolacího soudu napadá; dovolatel v něm pouze uvádí, že proti usnesení odvolacího soudu "dává dovolání" a že žádá o ustanovení zástupce. Protože S. M. v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného usnesení odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř., a protože lhůta uvedená v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit, marně uplynula dne 30.9.2011 (dovolatel prostřednictvím svého ustanoveného zástupce nedoplnil dovolání o uvedení dovolacích důvodů ani ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení, jímž mu byl ustanoven zástupce Mgr. František Drlík), zabránil tím S. M. dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, aby mohl napadené usnesení odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání S. M. - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2012
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu