Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2012, sp. zn. 21 Cdo 651/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.651.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.651.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 651/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce P. B. , zastoupeného JUDr. Tomášem Markem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Havlíčkova č. 29, proti žalované BP-PB, s.r.o. se sídlem ve Velkém Meziříčí, Bezděkov č. 878/44, IČO47903236, zastoupené Mgr. Ing. Milanem Sochorem, advokátem se sídlem v Brně, Divadelní č. 6, o 62.450,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 12 C 166/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. ledna 2011 č.j. 15 Co 400/2009-218, takto: Dovolání žalobce se odmítá . Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.): Dovolání žalobce proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.1.2011 č.j. 15 Co 400/2009-218, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 24.7.2009 č.j. 12 C 166/2004-152 ve věci samé (tj. v části výroku I., kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 50.450,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 15.3.2004 do zaplacení), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř., vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. §41 odst. 2 o.s.ř.) dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř. Z obsahu dovolání vyplývá, že žalobce zejména nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud (a soud prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) založil svůj závěr o tom, že „žalobce nezaplatil závazky žalované ze svých vlastních zdrojů“, resp. nebyla prokázána tvrzená skutečnost, že „částku 55.000,- Kč získal z půjčky od pana S.“, neboť např. „matka žalobce nevybrala ze svého účtu částku ve výši 50.000,- Kč v období, které předcházelo uhrazení faktur žalované a dodatečné tvrzení o tom, že část peněz poskytla z prostředků mimo účet, není věrohodné“; a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud (resp. soud prvního stupně) k těmto skutkovým zjištěním dospěl. Podstatou jeho námitek je totiž nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil, jestliže zejména namítá, že „jediným dokladem, ze kterého vyplývá, že by měly být použity prostředky žalovaného ke vkladu na účet žalobce, je údajná pokladní kniha vedená v počítači ve formě excelové tabulky“, tento důkaz je však nevěrohodný, že žalobcem navrhovaný důkaz „skutečnou pokladní knihou, ze které jednoznačně vyplývá, že peníze na svůj účet nepřevedl“, nebyl připuštěn, a že žalovaný „v tomto směru neunesl důkazní břemeno“. Tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a §241a odst. 3 o. s. ř - jak je zřejmé již ze znění ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. – však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto. Protože dovolání žalobce proti napadenému výroku rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. prosince 2012 JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/18/2012
Spisová značka:21 Cdo 651/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.651.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§241a odst. 3 o. s. ř.
§237 odst. 3 o. s. ř.
§243b odst. 5 věta první o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02