ECLI:CZ:NS:2012:22.CDO.5286.2009.3
sp. zn. 22 Cdo 5286/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Balákem, ve věci žalobkyně J. M. , zastoupené Mgr. Martinem Šípem, advokátem, se sídlem v Táboře, Převrátilská 330, proti žalovaným: 1) Pozemkovému fondu České republiky, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, a 2) obci Jistebnice se sídlem úřadu v Jistebnici, Náměstí 1, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, Územní pracoviště v Českých Budějovicích, Prokišova 1202/5, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 7 C 176/2005, v řízení o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 24. července 2009, č. j. 15 Co 407/2009-327, o návrhu žalobkyně na opravu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2012, č. j. 22 Cdo 5286/2009-360, takto:
Návrh žalobkyně na vydání opravného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. ledna 2012, č. j. 22 Cdo 5286/2009-360, se zamítá.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne 19. ledna 2012, č. j. 22 Cdo 5286/2009-360, rozhodl pod bodem II. výroku o nákladech dovolacího řízení, které má žalovaná 2) vyplatit žalobkyni. Nenavýšil je o náhradu za daň z přidané hodnoty, neboť osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty svého právního zástupce žalobkyně nepředložila.
Přípisem ze dne 28. února 2012 žalobkyně navrhla vydání opravného usnesení z důvodu, že jejímu právnímu zástupci nebyla nepřiznaná náhrada za daň z přidané hodnoty, byť je jejím plátcem, a uvedla, že osvědčení o této skutečnosti je součástí příslušného soudního spisu.
Nejvyšší soud přípisem ze dne 14. března 2012 vyzval právního zástupce žalobkyně, aby sdělil, kdy a jakým způsobem v průběhu řízení soudu doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, neboť ve spise vedeném Okresním soudem v Táboře pod sp. zn. 7 C 176/2005 žádný doklad o této skutečnosti nebyl dohledán.
Právní zástupce žalobkyně Nejvyššímu soudu přípisem ze dne 26. března 2012 sdělil, že s ohledem na časový odstup nelze s určitostí říct, kdy a jakým způsobem bylo Okresnímu soudu v Táboře doloženo osvědčení o jeho registraci k dani z přidané hodnoty, že však ze skutečnosti, že náhrada nákladů řízení byla žalobkyni přiznána soudy obou stupňů včetně náhrady za daň z přidané hodnoty dovodil, že soudy příslušným dokladem disponovaly. Současně předložil osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty.
Podle §14 a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, předloží soudu nebo jinému orgánu, u kterého uplatňuje z tohoto důvodu zvýšení odměny a náhrad podle zvláštních právních předpisů, osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně. Totéž platí i v případě, vykonává-li advokát advokacii ve veřejné obchodní společnosti zřízené podle zvláštního právního předpisu.
V dané věci právní zástupce žalobkyně osvědčení o registraci, že je plátcem daně z přidané hodnoty Nejvyššímu soudu k dovolacímu řízení nepředložil a nedoložil ani, že by tak učinil v průběhu nalézacího řízení. Nejvyšší soud již proto návrh žalobkyně zamítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. března 2012
JUDr. František B a l á k, v. r.
předseda senátu