ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.124.2011.1
sp. zn. 23 Cdo 124/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška, ve věci žalobkyně Stavitelství SIZO, s. r. o., se sídlem Píšt' č. p. 592, PSČ 747 18, identifikační číslo osoby 26840359, zastoupené JUDr. Ilonou Křížkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská tř. 451/11, PSČ 702 00, proti žalované Bytostav Poruba, a. s., se sídlem v Ostravě - Porubě, Dělnická č. 382, identifikační číslo osoby 45192464, zastoupené JUDr. Hanou Reclíkovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Bílovická č. 62, o zaplacení částky 2,708.780,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 42 Cm 235/2007, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. července 2010, č. j. 5 Cmo 203/2010 - 129, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. července 2010,
č. j. 5 Cmo 203/2010-129, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě dne 19. dubna 2010, č. j. 42 Cm 235/2007-121, kterým bylo rozhodnuto, že se žalované nevrací zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 108.350,- Kč ve smyslu ust. §10 odst. 3,5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. „), ve kterém namítá, nesprávné právní posouzení věci /§241a odst. 2 písm. a) o. s. ř./a dále že řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí /§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. /.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. a k tomu oprávněným subjektem (žalovanou), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Za podmínek stanovených ustanovením §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí o předmětu řízení, pro nějž se řízení vede. Jde-li o spor mezi účastníky, kteří proti sobě stojí v postavení žalobce a žalovaný, je „věcí samou" nárok uplatněný v žalobě. Dovoláním napadeným usnesením však odvolací soud nerozhodoval o žalobkyní uplatněném nároku 2,708.780,70,-Kč s příslušenstvím, nýbrž o nevrácení soudního poplatku za odvolání ve smyslu ust. §10 odst. 3 a 5 zák. č. 549/1991 Sb. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení §237 o. s. ř.
Protože napadené usnesení odvolacího soudu je svou povahou rozhodnutím nemeritorním, bylo namístě posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení §239 o. s. ř. Toto ustanovení sice přiznává účastníku možnost podat dovolání proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu, ovšem v případech, které jsou zde ve výčtu výslovně uvedeny. Usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nevrácení soudního poplatku za odvolání, ve výčtu uvedeno není; nelze proto přípustnost dovolání v dané věci podle ustanovení §239 o. s. ř. dovodit.
Lze uzavřít, že dovolání žalované není přípustné podle §237 o. s. ř. ani podle §239 o. s. ř. či ostatních ustanovení o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné bez jednání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2012
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu