ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.3018.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 3018/2010-604
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce J. K., proti žalovaným 1) JUDr. P. S., 2) Ing. V. K., Csc., zastoupenému JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 15, 3) Ing. I. B., 4) Ing. P. K., zastoupenému JUDr. Pavlem Polákem, advoátem se sídlem Liběšice č. 89, 5) Českému národnímu investičnímu konsorciu se sídlem v Litoměřicích, Mírové náměstí č. 17, 6) České investiční společnosti, a. s., v Praze 4, Na zámecké č. 457/5, zastoupené JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zámecké č. 457/5, o zaplacení 9,076.272,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 20 C 285/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2010, č. j. 39 Co 570/2009 - 547, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. dubna 2010, č. j. 39 Co 570/2009 - 547, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. srpna 2009, č. j. 20 C 285/2009 - 505, kterým byl žalobci k ochraně jeho zájmů ustanoven v této věci zástupce Mgr. K. J., ve smyslu ust. §30 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém namítá, že soudy nepostupovaly správně při posouzení jeho odvolání. Dovolatel žádá o přešetření postupu odvolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná. Věcí samou se totiž rozumí věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdo 774/97, publikované pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). Rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o ustanovení zástupce žalobce k ochraně jeho zájmů, je rozhodnutím procesního charakteru, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou, a není tedy rozhodnutím o věci samé. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení §237 o. s. ř.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci insolvenčního řízení, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř., kterým je upravena přípustnost dovolání proti nemeritorním rozhodnutím odvolacího soudu) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o ustanovení zástupce žalobce ve smyslu §30 o. s. ř. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. února 2012
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu