Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2012, sp. zn. 23 Cdo 364/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.364.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.364.2012.1
sp. zn. 23 Cdo 364/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně E L F O R T s.r.o. , se sídlem v Horní Libchavě u České Lípy, Horní Libchava 221, identifikační číslo osoby 44565607, zastoupené Mgr. Lucií Kýčkovou, advokátkou, se sídlem v Teplicích, Masarykova 537/7, proti žalovanému K. H. , zastoupenému Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem, se sídlem v Liberci, Chrastavská 273/30, o zaplacení částky 46.098,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 27 C 380/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 30. prosince 2010, č. j. 36 Co 223/2010-150, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Liberci rozsudkem (v pořadí druhým) ze dne 15. února 2010, č. j. 27 C 380/2004-130, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 46.098,- Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 13. července 2001 do zaplacení (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku). K odvolání žalovaného odvolací soud v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve věci samé (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně v celém rozsahu, podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), uplatňuje dovolací důvod dle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně se dle předkládací zprávy a obsahu spisu k dovolání žalovaného nevyjádřila. S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009. Dovolací soud po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. oprávněným subjektem (žalovaným) a obsahuje stanovené náležitosti, dospěl k závěru, že dovolání v dané věci směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není dovolání přípustné. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem; dovolací soud se proto vždy musí v prvé řadě zabývat jeho přípustností. Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř. Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovolání žalovaného proti výroku I., jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve věci samé, tak není podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, když tímto výrokem bylo rozhodnuto o zaplacení částky 46.098,- Kč s úrokem z prodlení (k příslušenství pohledávky se jak výše uvedeno nepřihlíží). Dovolání proti výroku II., jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti výroku III., kterým rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle žádného z ustanovení §237 až §239 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. února 2012 JUDr. Zdeněk D e s předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2012
Spisová značka:23 Cdo 364/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:23.CDO.364.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01