ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.1210.2011.1
sp. zn. 25 Cdo 1210/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. K. , zastoupeného JUDr. Radkem Odvárkou, advokátem se sídlem v Mostě, Eduarda Basse 608/2, proti žalovanému Ing. S. B. , o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 8 Nc 1101/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. května 2010, č. j. 12 Co 648/2009-38, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalobce usnesením ze dne 26. 5. 2010, č. j. 12 Co 648/2009-38, potvrdil usnesení ze dne 4. 8. 2009, č. j. 8 Nc 1101/2008-24, jímž Okresní soud v Děčíně zamítl žalobu podanou dne 4. 11. 2008, kterou se žalobce domáhal obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 8 C 155/2003, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy shodně dospěly k závěru, že žaloba na obnovu řízení byla podána opožděně, a to po uplynutí objektivní tříleté lhůty (§233 odst. 2 o.s.ř.) počítané ode dne 20. 7. 2005, kdy nabyl právní moci původní rozsudek.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a odůvodňuje je podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Vady řízení spatřuje v tom, že soudy obou stupňů nezkoumaly, zda není žaloba na obnovu řízení podávána ve lhůtě podle §233 odst. 2 o.s.ř., a za účelem zjištění této skutečnosti nenařídily ústní jednání. Rozhodnutí ve věci samé v řízení, o jehož obnovu se jedná, není dosud v právní moci z důvodu nesprávného doručování, neboť bylo doručováno ustanovenému zástupci místo účastníku řízení (žalobci), tudíž lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení nemohla uplynout. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje dovolatel v řešení otázky, zda by v řízeních, ve kterých účastník nežádá ustanovení zástupce a vyjadřuje se tak, že zástupce nepotřebuje, neměla být rozhodnutí, a to zejména rozhodnutí ve věci samé, doručována i samotnému účastníkovi řízení, a zda by právní moc rozhodnutí v takových řízeních neměla být vyznačována podle toho, kdy jsou rozhodnutí doručena přímo účastníkovi a nikoliv podle toho, kdy jsou doručena ustanovenému zástupci. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že mu není známo, zda se dovolací soud již vyjadřoval k otázce doručování rozhodnutí samotnému účastníkovi a jeho zástupci, nemůže proto posoudit přípustnost podaného dovolání. Má však za to, že soudy obou stupňů otázku včasnosti žaloby zkoumaly, přičemž problém, zda bylo doručováno podle zákona, přezkoumá a posoudí dovolací soud.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu oprávněnou osobou - účastníkem řízení ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., řádně zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti usnesení, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
V dané věci by připadala do úvahy přípustnost dovolání pouze podle §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Rozhodnutí soudů obou stupňů jsou založena na závěru, že žalobce podal žalobu na obnovu řízení po uplynutí tříleté objektivní lhůty stanovené v §233 odst. 2 o.s.ř., která počala plynout od právní moci napadeného rozhodnutí, tj. 20. 7. 2005, a tato okolnost je důvodem pro zamítnutí žaloby. Žalobce namítá, že žalobu na obnovu řízení nepodal opožděně, neboť napadené rozhodnutí vzhledem k nesprávnému doručování dosud nenabylo právní moci.
Z ustanovení §228 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že žalobou na obnovu řízení lze napadnout pouze pravomocné rozhodnutí ve věci samé, takže žaloba nemůže být úspěšná, pokud by byla podána proti rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci, jak namítá žalobce. Za této situace nemůže zásadní význam napadeného rozhodnutí spočívat v posouzení otázky, zda by rozhodnutí měla být doručována také účastníku řízení, kterému byl ustanoven zástupce, přestože on jej nepotřebuje, a tudíž právní moc rozhodnutí by měla být vyznačována podle toho, kdy jsou rozhodnutí doručena účastníkovi řízení. Otázka zásadního právního významu musí totiž mít význam nejen pro rozhodovací činnost soudů vůbec, ale především musí mít vliv na napadené rozhodnutí, tj. na rozhodnutí o zamítnutí žaloby na povolení obnovy řízení. Pokud by odlišné právní posouzení otázky dovolacím soudem nemohlo přivodit změnu rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení, nejedná se o otázku zásadního právního významu.
Soudy obou stupňů ostatně nepochybily, jestliže žalobu na obnovu řízení zamítly pro opožděnost, neboť napadené rozhodnutí nabylo právní moci a doložka právní moci byla vyznačena správně v situaci, kdy byl žalobce zastoupen ustanoveným zástupcem, usnesení o ustanovení zástupce nebylo napadeno odvoláním, a rozhodnutí ve věci samé tak bylo v souladu s občanským soudním řádem doručováno pouze ustanovenému zástupci žalobce.
Jelikož dovolání nebylo shledáno přípustným, dovolací soud je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl. K tvrzeným vadám řízení s ohledem na §237 odst. 3 o.s.ř. dovolací soud nepřihlížel.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na jejich náhradu právo a žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. dubna 2012
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu