Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.02.2012, sp. zn. 25 Cdo 3882/2011 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.3882.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.3882.2011.1
sp. zn. 25 Cdo 3882/2011 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce : HASSO, spol. s r.o., se sídlem Aš, Mánesova 1620/1, IČO 16735366, zastoupený Mgr. Petrem Šívarou, advokátem se sídlem Brno, Dolní Louky 7, proti žalovaným : 1) Ing. B. P., zastoupený JUDr. Jindřichem Finkem, advokátem se sídlem Brno, Moravské nám. 754/13, a 2) S. S. F., zastoupený JUDr. Dušanem Srpem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Palác Myslbek, Ovocný trh 8/1096, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 37 C 149/98, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2011, č. j. 44 Co 133/2011-607, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Městský soud v Brně usnesením ze dne 7. 4. 2011, č. j. 37 C 149/98-589, nařídil předběžné opatření, jímž uložil prvnímu žalovanému zdržet se jakéhokoliv nakládání s peněžními prostředky ve výši 30.000.000,- Kč, které mu budou vyplaceny z notářské úschovy u Mgr. Pavla Bernarda, notáře v Brně, Jezuitská 13, a které do notářské úschovy složila společnost MAGNUM Etos, s.r.o., na úhradu kupní ceny nemovitostí : za budovu č.p. 156, bytový dům na parcele p.č. 543 a pozemku p.č. 543, vše v k.ú. M. B., obec B., dle kupní smlouvy ze dne 17. 12. 2010 s tím, že tento zákaz se vztahuje i na budoucí výnosy z těchto peněžních prostředků; ve zbývající části návrh žalobce na vydání předběžného opatření zamítl. K odvolání prvního žalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 5. 2011, č. j. 44 Co 133/2011-607, usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku, jímž bylo nařízeno předběžné opatření, potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání podle §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. a podává je z důvodu podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Rekapituluje v něm dosavadní průběh řízení a odkazuje na svá dřívější vyjádření. Namítá, že pochybením soudů obou stupňů byl připraven o možnost vyjádřit se k návrhu žalobce „včas a řádně“. Bylo mu tak upřeno právo na spravedlivý proces a už jen z tohoto důvodu by měl být návrh na předběžné opatření zamítnut. Podle dovolatele nebyl a ani nemohl být v řízení osvědčen žádný důvod pro nařízení předběžného opatření. Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i výrok I. usnesení soudu prvního stupně. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno (případně změněno) usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení předběžného opatření, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních §238, §238a a §239 o. s. ř. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé. Usnesení o nařízení předběžného opatření, které zpravidla meritornímu rozhodnutí soudu předchází, nemůže mít (již s ohledem na svůj účel) povahu rozhodnutí ve věci samé, a to bez ohledu na to, zda odvolací soud usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na předběžné opatření, změnil či potvrdil (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 62/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného vyplývá, že dovolání prvního žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek v něm uplatněných. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. února 2012 JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2012
Spisová značka:25 Cdo 3882/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.3882.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Předběžné opatření
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§238 o. s. ř.
§238a o. s. ř.
§239 o. s. ř.
§102 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01