ECLI:CZ:NS:2012:25.ND.314.2012.1
sp. zn. 25 Nd 314/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobců a) O. K. a b) A. K. , zastoupených JUDr. Jiřím Rakem, advokátem, se sídlem Kopřivnice, Štefánikova 58/31, proti žalovanému P. N. , zastoupenému Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou, se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Husova 1285/2, o vyslovení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 6 C 237/2011, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 6 C 237/2011 se přikazuje Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhají vydání rozhodnutí, že je vůči nim neúčinná kupní smlouva, jíž byly na žalovaného prodávajícím P. L. převedeny nemovitosti v k. ú. a obci Děčín. Soudem místně příslušným k rozhodování v této věci je dle §88 písm. i) o. s. ř. Okresní soud v Děčíně.
Podáním ze dne 19. 6. 2012 žalovaný navrhl přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu rychlosti a hospodárnosti soudního řízení. Uvádí, že u Okresního soudu v Ostravě probíhá související řízení o pohledávce žalobců za P. L. P. L., který bude pravděpodobně v řízení slyšen jako svědek, je hlášen k trvalému pobytu v obvodu Okresního soudu v Ostravě, kde má bydliště rovněž žalovaný. Žalobci bydlí ve Frenštátě pod Radhoštěm, tedy v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Zástupci účastníků mají sídla také v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Vzhledem ke vzdálenosti Okresního soudu v Děčíně lze předpokládat obtíže při zajišťování přítomnosti účastníků a jejich zástupců při jednání a zvýšené náklady na cestovné.
Podle žalobců není dán žádný důvod pro přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě. Návrh žalovaného považují za účelový, mající za cíl dosáhnout odkladu jednání (ve věci dosud neproběhlo žádné jednání, první bylo k žádosti zástupkyně žalovaného odročen, před druhým byl podán návrh na přikázání věci). Žalobci zdůrazňují, že Okresní soud v Děčíně je výlučně příslušný k projednání věci dle §88 písm. i) o. s. ř. Poukazují na to, že nemovitosti, jichž se spor týká, se nacházejí v Děčíně a žalovaný je jistě spravuje, proto by pro něj osobní účast při jednání u místního soudu neměla představovat přílišnou komplikaci. Odkaz na trvalé bydliště P. L. nemá význam, neboť je hlášen na adrese úřadu městského obvodu a jeho skutečné bydliště není známo. Skutečnosti, k nimž by měl být P. L. slyšen, vyplývají ze spisu Okresního soudu v Ostravě, který může být procesnímu soudu zaslán. Vzdálenost sídla advokátů v této souvislosti nemá žádnou relevanci, žalovaný navíc nebyl nijak nucen zvolit si zástupkyni se sídlem v Ostravě. Žalobci též poukazují na příslušnost Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, pracoviště Děčín.
Podle ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř. musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně, nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a o. s. ř.). Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Děčíně) a soudu, jemuž má být věc přikázána, (Okresnímu soudu v Ostravě) návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu.
Důvody vhodnosti ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Důvody, jež uvádí žalovaný, odůvodňují přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě, zatímco oponentura žalobců není způsobilá argumentaci žalovaného vyvrátit. Okolnost, že Okresní soud v Děčíně je příslušný k projednání věci (lhostejno zda podle obecných či zvláštních pravidel o místní příslušnosti), je nezbytným předpokladem pro to, aby bylo možno uvažovat o přikázání věci soudu jinému (nepříslušnému). Ve prospěch závěru, že věc bude rychleji a především hospodárněji projednána u Okresního soudu v Ostravě, svědčí okolnost, že žalobci i žalovaný mají bydliště a jejich právní zástupci sídlo v obvodu Krajského soudu v Ostravě, je tudíž zřejmé, že Okresní soud v Ostravě (a v případném odvolacím řízení Krajský soud v Ostravě) bude pro ně pro všechny dostupnější než Okresní soud v Děčíně (popřípadě Krajský soud v Ústí nad Labem). To platí tím spíše, že se dosud u Okresního soudu v Děčíně nekonalo žádné jednání. Není přitom natolik významné, že již bylo jednání dvakrát nařízeno a na žádost zástupkyně žalovaného, respektive z důvodu podání návrhu na přikázání věci odročeno; tato okolnost sama o sobě nevede bez dalšího k závěru o nedůvodnosti návrhu na přikázání věci. Byl-li ovšem návrh podán, muselo o něm být rozhodnuto a jeho zamítnutí by již řízení nikterak neurychlilo.
Zvolil-li si žalovaný zástupkyni se sídlem v Ostravě v situaci, kdy sám bydlí v Ostravě a rovněž žalobci a jejich zástupce mají bydliště (sídlo) v obvodu Krajského soudu v Ostravě, nelze v postupu žalovaného spatřovat spekulativní jednání či zneužití práva. Je-li související spis veden u Okresního soudu v Ostravě, lze sice tento spis zapůjčit i jinému soudu, mnohem operativněji jej však lze opatřit, bude-li řízení vedeno u téhož soudu, a to zvláště pokud související řízení není skončeno. Předpoklad, že žalovaný nemovitosti v Děčíně spravuje, a že tudíž pro něj není obtížné se dostavit k tamějšímu soudu, je pouhou nedoloženou domněnkou (správa nemovitosti nemusí být nutně vykonávána osobně vlastníkem). Důkaz výslechem svědka P. L. zatím nebyl navržen, vzhledem k jeho účasti na skutkovém ději však takový návrh v úvahu připadá. Žalobci zatím pouze tvrdí, že jeho skutečné bydliště není známo a že se bude řízení vyhýbat; je-li jediným údajem o jeho pobytu adresa trvalého bydliště (opět v obvodu Krajského soudu v Ostravě), pak i ona svědčí ve prospěch přikázání věci. Příslušnost katastrálního úřadu je pro rozhodnutí o návrhu na přikázání věci bez významu. Z uvedeného vyplývá, že přikázání věci není ani v rozporu s oprávněnými zájmy žalobců.
Nejvyšší soud České republiky z uvedených důvodů návrhu žalovaného vyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. přikázal Okresnímu soudu v Ostravě.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. listopadu 2012
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu