ECLI:CZ:NS:2012:25.ND.64.2012.1
sp. zn. 25 Nd 64/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně PHL – G.E.N. s.r.o., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, IČO 28162684, zastoupené JUDr. Alešem Pejchalem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, proti žalované OPZ PLUS, a.s., se sídlem v Praze 1, Hradební 3, IČO 45274835, zastoupené JUDr. Lambertem Halířem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, o určení neplatnosti usnesení valné hromady ze dne 22. 9. 2005, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cm 245/2005, o námitce podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěch Trojánek není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 665/2009.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 10. 2009, č. j. 14 Cm 245/2005-281, zamítl žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady OPZ PLUS, a.s., konané dne 22. 9. 2005, zamítl návrh žalobkyně na přerušení řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
V odvolacím řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 665/2009 vznesla žalovaná námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěcha Trojánka. Namítá, že jakožto účastník řízení nebyla soudem poučena o možnosti vyjádřit se k osobě soudce (přísedících). Podjatost soudce spatřuje v jednání při řešení soudních sporů projednávaných senátem 14 Cm v případě žalované a u Vrchního soudu v Praze ve věcech týkajících se akcií žalované, kdy je zcela bezostyšně straněno žalobkyni. Žalovaná se domnívá, že senát Vrchního soudu v Praze pod vedením JUDr. Trojánka je součástí kriminální subkultury, která proniká jako organizovaný zločin do státní správy. Z pohledu vydaných rozhodnutí JUDr. Trojánka je zřejmé, že s nimi aktivně spolupracuje a snaží se legalizovat podvod s akciemi žalované, což plyne z rozhodnutí č. j. 14 Cmo 361/2004-195. Uvedený soudce ignoroval zásady prosté logiky a základy obchodního práva týkající se přeměny podoby akcií akciové společnosti a na objednávku vydával rozhodnutí, ve kterých se nad rámec petitu snažil vyhovět uskupení CIMEX, ačkoliv byl na nesprávnost svého postupu upozorněn. Žalované je rovněž senátem 14 Cmo odnímána možnost hájit se před nezávislým soudem, když v řadě případů není proti jeho rozhodnutím přípustná soudní ochrana a obrana, a to ani mimořádnými opravnými prostředky.
Žalobkyně ve svém vyjádření označila námitku žalované za zcela účelovou, sledující nelegitimní cíl zdržet vydání konečného rozhodnutí ve věci co nejdéle.
Členové senátu JUDr. Vojtěch Trojánek, JUDr. Olga Římalová a JUDr. Eva Dudová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že ji považují za neopodstatněnou a že nejsou v žádném vztahu k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, který by zakládal důvod k pochybnostem o jejich nepodjatosti. Uvedli, že se žalobkyní nijak nespolupracují.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 věta první o. s. ř. nadřízený soud v senátě.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud neshledal žádné okolnosti či relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze. JUDr. Vojtěch Trojánek podle svého vyjádření nemá osobní vazby na žalobkyni, jejího zástupce, nemá ani vztah k předmětu řízení. Námitka žalobkyně, že jako účastník řízení nebyla soudem poučena o možnosti vyjádřit se k osobě soudce (přísedícího), je v tomto případě neopodstatněná, neboť způsob, jakým soud splní poučovací povinnost, je ponechána na postupu předsedy senátu (samosoudce) v každé konkrétní věci; může k němu dojít v rámci přípravy jednání písemným poučením, v předvolání k soudu, při vlastním jednání apod. V rámci odvolacího řízení tak mohou být účastníci řízení poučeni podle §15a odst. 1 o. s. ř. až při vlastním jednání, ke kterému v tomto případě dosud nedošlo.
Pochybnost o nepodjatosti ve výroku jmenovaného soudce žalovaná dovozuje mimo jiné z okolností jeho rozhodování v jiných právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v konkrétní věci, a to ani v případě, kdyby námitka nesprávného postupu v jiné věci byla opodstatněná.
Jelikož nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedeného soudce Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesla žalovaná, vyhověno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. dubna 2012
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu