ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.3671.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 3671/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce Družstvo DUO 5. května , se sídlem v Praze 4, 5. května 1661/2, identifikační číslo osoby 26728052, zastoupeného Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 756/14, proti žalovaným 1) H. Š. a 2) M. Š. , oběma bytem v P. 4, zastoupeným JUDr. Martinem Síglerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Veselí 22, o vyklizení prostor, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 370/2009, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2011, č. j. 17 Co 441/2010-86, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.160,- Kč k rukám Mgr. Jiřího Ostrýta, advokáta se sídlem v Praze 2, Slezská 756/14, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalovaní napadli dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 11. 1. 2011, č. j. 17 Co 441/2010-86, kterým potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního stupně) ze dne 14. 5. 2010, č. j. 11 C 370/2009-65, jímž uložil žalovaným vyklidit půdu o výměře 91,9 m2 nacházející se v pátém patře, tzv. horní část půdy o výměře 43,7 m2 – údajné šesté patro, která je přístupná z půdy o výměře 91,9 m2 nacházející se v pátém patře a terasu o výměře 61 m2 nacházející se na pochozí vodorovné části střechy, vše v domě čp. v katastrálním území N., na adrese P. 4, do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku; změnil jeho výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.” (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci), a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl.ÚS 29/11, uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, do té doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).
Jelikož ve smyslu §242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud (s výjimkou určitých vad řízení) vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení dovolatel napadl.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) - že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - a §241a odst. 3 o. s. ř. - jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu - se nepřihlíží.
Dovolatelé namítli, že „akceptací napadeného rozsudku vznikne zásadní rozpor mezi nájemní smlouvou, která je legitimním základem užívání předmětného bytu, tak jak je specifikována jako platná, tj. nájemní smlouva k bytu 2+1 (v odůvodnění je citována kupní smlouva mezi žalobcem a Městskou částí Praha 4, kde předmětný byt je charakterizován výměrou 98 m2 obytné plochy) a skutečně reálnou plochou vzniklého bytu, kdy se z něho stane byt 1+1 o výměře, která je o více jak 30 m2 menší“ . Z takto obecně a současně neurčitě formulované dovolací námitky nelze dovozovat, který konkrétní dovolací důvod dovolatelé uplatnili. Podle ustálené judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 5. 2000, sp. zn. 26 Cdo 1160/2000) uplatnění dovolacího důvodu předpokládá, že dovolatel především uvede příslušná dovolací tvrzení a zároveň je slovně nebo odkazem na příslušné ustanovení občanského soudního řádu podřadí některému z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v §241a o. s. ř. tak, aby z obsahového hlediska nebylo pochyb o tom, o jaký dovolací důvod jde. Dovolací soud se proto nemohl uvedenou námitkou blíže zabývat.
Přípustnost dovolání nezakládá ani námitka dovolatelů, že rozhodnutí odvolacího soudu (soudu prvního stupně) není vykonatelné. V případě, že by odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnost uloženou rozsudkem nelze vykonat, řízení by bylo postiženo zmatečností podle §229 odst. 2 písm. c) o. s. ř. V případě dovolání, jehož přípustnost je zvažována podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., však zmatečnostní vada řízení, sama přípustnost dovolání nezakládá, k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost.
Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovolání žalovaných tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal dovolatele k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč (§2 odst. 1, §7 písm. d/ ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před novelou provedenou vyhláškou č. 64/2012 Sb.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a z částky 360,- Kč představující 20 % daně z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 2. října 2012
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu