ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.3917.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 3917/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně městské části Praha 5 , se sídlem v Praze 5, Štefánikova 13-15, zastoupené Mgr. Irenou Lazurovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze, Na dědinách 733/22, proti žalované Ing. P. B. , zastoupené JUDr. Jiřinou Jandovou, advokátkou se sídlem v Praze - Karlíně, Thámova 181/20, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 296/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2009, č. j. 23 Co 481/2009-155, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 9. 12. 2009, č. j. 23 Co 481/2009-155, kterým potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soud prvního stupně) ze dne 15. 1. 2009, č. j. 21 C 296/2005-115, jímž uložil žalované vyklidit byt číslo 18, o velikosti 2+1 s příslušenstvím, v 1. poschodí domu č. p. v P. 5, P. 2503/16 (dále též jen „předmětný byt“, popř. „byt“), do tří měsíců od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.” (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl.ÚS 29/11, uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen).
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) - že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - a §241a odst. 3 o. s. ř. - jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu - se nepřihlíží.
Jelikož ve smyslu §242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud (s výjimkou určitých vad řízení) vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení dovolatelka napadla.
Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu (soudu prvního stupně), že její matka (v době rozhodné pro přechod nájmu) byla nájemkyní jiného bytu (na ulici O. 28, v P.), neboť neopustila společnou domácnost se svým manželem. Brojí proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud (soud prvního stupně) čerpal svá skutková zjištění pro posouzení předpokladů pro přechod nájmu; nabízí vlastní verzi toho, co měl podle jejího názoru odvolací soud z provedených důkazů zjistit, tj. vlastní verzi skutkového stavu rozhodného pro posouzení splnění podmínek přechodu nájmu předmětného bytu. Přehlíží však, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak (podle §237 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř. nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu §238 odst. 2 a §238a odst. 2 o. s. ř.) přípustné (§241a odst. 3 o. s. ř.). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.
Dovolatelka tak zpochybňuje právní posouzení §706 odst. 2, §708 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 30. 3. 2006 (dále též jen „obč. zák.“), odvolacím soudem, prostřednictvím námitek skutkových. Uplatňuje tedy (posouzeno podle obsahu dovolání - §41 odst. 2 o. s. ř.) dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jež nelze v případě dovolání, jehož přípustnost je zvažována podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., úspěšně uplatnit.
K přechodu nájmu předmětného bytu na dovolatelku by mohlo dojít jen za splnění předpokladů stanovených v §706 odst. 2 zákona obč. zák. Jestliže bylo v řízení prokázáno (zjištěný skutkový stav nelze v daném případě úspěšně zpochybnit - viz předchozí výklad), že v době smrti (30. 5. 2002) původní nájemkyně předmětného bytu N. R., neopustila matka žalované společnou domácnost vedenou s manželem v jiném bytě, a proto jí společný nájem nezanikl a žalovaná byla k 30. 5. 2002 nájemkyní jiného bytu (v P., Ú. 452/42), pak ani u žalované, ani u její matky, nebyly splněny zákonné podmínky pro přechod nájmu (vedení společné domácnosti s nájemcem a neexistence vlastního bytu) podle §706 obč. zák.
Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovolání žalované tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O návrhu na odklad vykonatelnosti (§243 o. s. ř.) napadeného rozhodnutí, jež neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobkyni podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. května 2012
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu