ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.4049.2011.1
sp. zn. 26 Cdo 4049/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce města Horažďovice , se sídlem v Horažďovicích, Mírové nám. 1, identifikační číslo osoby 00255513, proti žalovanému Ing. J. H. , bytem v H.., o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 10 C 103/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. dubna 2008, č. j. 13 Co 137/2008-72, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalovaný napadl dovoláním rozsudek Krajského soudu v Plzni (odvolací soud) ze dne 17. dubna 2008, č. j. 13 Co 137/2008-72, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Klatovech (soud prvního stupně) ze dne 13. 12. 2007, č. j. 10 C 103/2007-53, jímž uložil žalovanému vyklidit nebytové prostory sestávající z provozovny restaurace, sociálního zařízení, kuchyně, skladu, kanceláře, archivu, šatny a schodiště o celkové výměře 165,18 m² v přízemí domu na M. v H. v k. ú. H. (dále též jen „nebytové prostory“), a vyklizené předat žalobci do patnácti dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (tj. před 1. 7. 2009) Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm v souladu s čl. II bodu 12 věty první tohoto zákona podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále též jen „o. s. ř.”).
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl.ÚS 29/11, uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, do té doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).
Jelikož ve smyslu §242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud (s výjimkou určitých vad řízení) vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení dovolatel napadl.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; není jím naopak důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), ani podle §241a odst. 3 o. s. ř. (jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu).
Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že byla-li smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřena na dobu neurčitou a o výpovědních důvodech se účastníci smlouvy nedohodli, může pronajímatel podle §10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 116/1990 Sb.“), vypovědět smlouvu bez udání důvodu; případné uvedení výpovědního důvodu ve výpovědi nezakládá soudu povinnost zkoumat, zda skutečně došlo k jeho naplnění. Správnost tohoto závěru dovolatel zpochybnil.
Námitka dovolatele obstát nemůže. Oprávnění pronajímatele vypovědět písemně smlouvu o nájmu nebytových prostor uzavřenou na dobu neurčitou bez udání důvodů, není-li dohodnuto jinak, je upraveno v §10 zákona č. 116/1990 Sb.; případná (ne)důvodnost motivů, které ho vedli k uplatnění jeho práva vypovědět takovýto nájem, jsou pro právní posouzení věci (závěr, že nájem skončil a žalovaný prostory užívá bez právního důvodu) irelevantní (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 06. 2003, sp. zn. 28 Cdo 819/2003).
V řízení bylo prokázáno (je-li zvažována přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., nelze zjištěný skutkový stav úspěšně zpochybnit), že dne 28. 7. 2001 uzavřeli účastníci smlouvu o nájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, že si žádné výpovědní důvody nesjednali, že žalobce dal (po rozhodnutí rady) žalovanému výpověď z nájmu nebytových prostor z důvodu neplacení nájemného s tříměsíční výpovědní lhůtou, kterou žalovaný převzal dne 30. 3. 2007, a že výpovědní lhůta skončila ke dni 30. 6. 2007. Po uplynutí výpovědní lhůty užívá dovolatel nebytové prostory bez právního důvodu a žaloba, jíž se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva (vyklizení předmětných prostor), je proto důvodná.
Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovolání tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal dovolatele, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč (§2 odst. 1, §7 písm. d/ ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před novelou provedenou vyhláškou č. 64/2012 Sb.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. §2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Protože žalobce již právně zastoupen není, byl tyto náklady dovolatel zavázán zaplatit žalobci.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 13. prosince 2012
JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á
předsedkyně senátu