ECLI:CZ:NS:2012:26.CDO.417.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 417/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobců a) I. M., b) J. M. , proti žalovanému MVDr. F. Š. , zastoupenému JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem v Moravské Třebové, Cihlářova 4, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 4 C 46/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. října 2009, č. j. 12 Co 161/2009-98, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný napadl dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (odvolací soud) ze dne 22. 10. 2009, č. j. 12 Co 161/2009-98, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jeseníku (soud prvního stupně) ze dne 3. 3. 2009, č. j. 4 C 46/2007-55, jímž určil, že „výpověď z nájmu bytu sestávajícího ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství ve III. nadzemním podlaží domu č. p. 308 v B. (dále též jen předmětný byt, popř. byt) vyhotovená dne 24. 5. 2007, kterou dal žalovaný žalobcům, je neplatná“, zastavil řízení o vzájemném návrhu (o vyklizení žalobců z bytu) a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“ (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Jelikož ve smyslu §242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud (s výjimkou určitých vad řízení) vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení dovolatel napadl.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
S přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) uplatnil dovolatel nepřípustný dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. (námitkou, že k uzavření dohody o odevzdání a převzetí bytu došlo až po vydání rozhodnutí o přidělení bytu, že výpověď z nájmu bytu nebyla „vyhotovena“ 24. 5. 2007, že žalobcům byla doručena další výpověď z nájmu předmětného bytu, že není správné zjištění soudu, že žalobci nemají na nájemném dluh). Dovolatel nabízí vlastní verzi skutkového stavu rozhodného pro posouzení aktivní legitimace žalobců a existence výpovědního důvodu, zejména, zda jsou žalobci nájemci předmětného bytu a zda zaplatili nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Dovolatel tak zpochybňuje právní posouzení (§711 odst. 2 písm. b/ zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „obč. zák.“) věci odvolacím soudem, prostřednictvím námitek skutkových. Přehlíží však, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak (podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu §238 odst. 2 a §238a odst. 2 o. s. ř.) přípustné (§241a odst. 3 o. s. ř.). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezakládají (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel – kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ - ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) ani dovolací námitky (že soud rozhodl o změněném žalobním petitu, aniž by rozhodl o změně žaloby) podřaditelné pod dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. K vadám podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
V řízení bylo prokázáno (zjištěný skutkový stav nelze v daném případě úspěšně zpochybnit - viz předchozí výklad), že žalobci (nájemci předmětného bytu) platí nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu řádně a na těchto platbách žalovanému (pronajímateli) ničeho nedluží. Výpovědní důvod podle §711 odst. 2 písm. b) obč. zák. tak není naplněn a výpověď z nájmu bytu je proto neplatná. Při zjišťování existence výpovědního důvodu podle §711 odst. 2 písm. b) obč. zák. spočívajícího v nezaplacení nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku jejich měsíční výše, musí soud učinit předběžný závěr o výši nájemného a úhrad za služby. Nic mu nebrání, aby toto zjištění učinil z provedených důkazů i v případě, že výše nájemného je mezi účastníky sporná a u soudu prvního stupně jsou proto vedena řízení o zaplacení dlužného nájemného.
Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., dovolání žalovaného tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobcům podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. února 2012
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu