ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.1348.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 1348/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobkyně G. L., rozené F. , bytem A., zastoupené JUDr. Violetou Jiráčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Strossmayerovo náměstí 1, proti žalovaným: 1) TEXTILANA, akciová společnost , IČ: 00013161, se sídlem v Liberci, Jablonecká 36, a 2) město Liberec , IČ: 00262978, se sídlem v Liberci, náměstí Dr. E. Beneše 1, o vydání nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 968/95, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 21. prosince 2011, č. j. 73 Co 392/2011-198, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 1. srpna 2011, č. j. 19 C 968/95-189, jímž tento soud podle §107 odst. 5 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil řízení vůči žalované 1). Přitom vyšel ze zjištění, že žalovaná 1) zanikla k 9. 9. 2010 bez právního nástupce výmazem z obchodního rejstříku, po té co došlo ke zrušení konkursu na její majetek po splnění rozvrhového usnesení (§44 odst. 1 písm. b/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZKV“).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Za nesprávný označila závěr odvolacího soudu o zániku žalované 1) bez právního nástupce, namítajíc přitom, že „v případě likvidace právnických osob musí být vždy v neskončených soudních sporech určen právní nástupce“. Poukazovala i na to, že jde o spor restituční, v němž dle jejího názoru pokračovat lze, a neshledává proto důvod k zastavení řízení. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání – přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. – je zjevně bezdůvodné.
Podle §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5, věta první).
V posuzované věci bylo soudy nižších stupňů zjištěno, že po zahájení řízení byl na majetek žalované 1) prohlášen konkurs, jenž byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. března 2010, č.j. 46 K 57/2001-1418, po splnění rozvrhového usnesení (§44 odst. 1 písm. b/ ZKV). Tím došlo k zrušení žalované 1) coby obchodní společnosti (§68 odst. 3 písm. f/ obch. zák.), a to aniž by se vyžadovala její likvidace (§68 odst. 2 obch. zák.). K 9. září 2010 pak takto zrušená společnost zanikla výmazem z obchodního rejstříku (§68 odst. 1 obch. zák.).
Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná 1/ nemá žádného právního nástupce, který by převzal (mohl převzít) povinnost, o níž v řízení jde. Není-li zde takový subjekt, jež by do řízení mohl nastoupit na místo takto zaniknuvší žalované 1), není v řízení možné pokračovat a je dán důvod pro jeho zastavení (§107 odst. 5 věty první o. s. ř.). Okolnost, že by snad žalovaná 1/ zanechala nějaký (dosud neznámý) majetek, jenž měl být vypořádán při likvidaci (tedy že by zde byl důvod postupovat podle §75 odst. 2 obch. zák.), zjištěna nebyla a dovolatelka ji ani netvrdí.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věty první o. s. ř.), zjevně bezdůvodné dovolání odmítl (§243b odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá a jiným účastníkům v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. listopadu 2012
Mgr. Petr K r a u s
předseda senátu