ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.3120.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 3120/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce: J. S. , bytem B. 19, P. 7, proti žalovaným: 1) Ministerstvo zemědělství ČR , se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, 2) Pozemkový fond České republiky , se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, 3) Pozemkový úřad Chomutov , se sídlem v Chomutově, ul. Vikové-Kunětické 1968/2, 4) J. K. , bytem v Ch., B. 3887, 5) D. K. , bytem v Ch., H. 5302, 6) E. B. , bytem v Ch., K. 5125, 7) V. H. , bytem v Ch., Č. 3840, o určení vlastnictví k usedlosti č. p. 11 ve S., vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 24 C 107/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 5. 2011, č. j. 9 Co 303/2011-94, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Po nabytí právní moci tohoto usnesení bude žalobci vrácena část soudního poplatku z dovolání, zaplaceného žalobcem, ve výši 1.000,- Kč, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem výše specifikovaným bylo potvrzeno usnesení Okresního osudu v Chomutově ze dne 30. 3. 2011, č. j. 24 C 107/2006-82, kterým bylo ve výroku I. řízení proti žalovaným 1) až 3) zastaveno a ve výroku II. odmítnuto podání ze dne 21. 4. 2006, doplněné podáními z 12. 10. 2010 a 8. 12. 2010, jimiž se žalobce domáhal určení vlastnictví k usedlosti č. p. 11 ve S., kat. úz. S. u. K.. Ve výroku II. usnesení odvolacího soudu bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Soud prvního stupně podání žalobce včetně všech jeho doplnění posoudil a dospěl k závěru, že nesplňovalo všechny náležitosti návrhu na zahájení řízení podle §42 odst. 4, §79 odst. 1, 2 o. s. ř.; konkrétně byl neurčitý žalobní petit, protože žalobce se domáhal určení vlastnictví předmětné nemovitosti ve prospěch zemřelých osob a chybné bylo též označení žalovaných 1) až 3). Posledně uvedená vada vedla k zastavení řízení ve vztahu k žalovaným 1) až 3) pro neodstranitelný nedostatek jedné z podmínek řízení (§104 odst. 1 o. s. ř.). Dne 23. 9. 2010 byl žalobce vyzván k doplnění podání ve lhůtě 20 dnů a byl též poučen o tom, jakým způsobem má podání doplnit a jaké jsou důsledky neuposlechnutí výzvy. Dne 12. 10. 2010 bylo soudu doručeno podání žalobce, kterým však vady podání odstraněny nebyly. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně potvrdil a své závěry obsáhle zdůvodnil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. S tvrzeními odvolacího soudu nesouhlasil; podle svých slov se dožaduje odstranění nejasností ve vlastnictví usedlosti. Na závěr navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení, zřejmě témuž soudu.
Dne 18. 8. 2011 nabylo právní moci usnesení Okresního soudu v Chomutově č. j. 24 C 107/2006-122, kterým byl žalobce vyzván k tomu, aby si pro podání dovolání ve věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl poučen o následcích, pokud tak neučiní a též o možnosti žádat soud o osvobození od soudních poplatků. Na výzvu soudu reagoval žalobce dne 25. 8. 2011 s tím, že se písemně obrátil na prezidenta Notářské komory s žádostí o právní pomoc ve věci. Dne 26. 8. 2011 bylo Okresnímu soudu v Chomutově doručeno podání žalobce titulované též jako dovolání, ale již proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. 11 Co 279/2011-178. Dne 21. 9. 2011 bylo soudu zasláno další podání, k němuž bylo připojeno negativní stanovisko JUDr. F. k žádosti žalobce adresované Notářské komoře ČR. Dne 7. 11. 2011 zaslal žalobce soudu žádost o přidělení advokáta.
Okresní soud v Chomutově na posledně uvedené podání žalobce reagoval vydáním usnesení, které nabylo právní moci dne 19. 4. 2012 a v němž byl žalobce opětovně vyzván k tomu, aby si zvolil pro podání dovolání a zastupování v dovolacím řízení advokáta, včetně poučení o možnosti žádat o osvobození od placení soudního poplatku. Na to dne 26. 4. 2012 reagoval žalobce podáním, v němž žádal soud o „ustanovení nezaujatého advokáta, který by jej zastupoval v dovolání za přijatelné náklady“. Na tuto skutečnost reagoval soud prvního stupně tak, že žalobci zaslal příslušné tiskopisy, jejichž vyplnění a zaslání spolu se stanovenými listinami je předpokladem pro rozhodnutí soudu o ustanovení zástupce z řad advokátů; žalobce byl též poučen o následcích nedoložení těchto skutečností a řádně vyplněných tiskopisů. Na to reagoval žalobce dne 12. 6. 2012 přípisem, v němž uvedl, že nežádal o poskytnutí právní služby bezplatně; potřebné listiny nezaslal. Dne 26. 6. 2012 vydal Okresní soud v Chomutově usnesení pod č. j. 24 C 107/2006-172, kterým žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl. Soud uvedl, že provedl vlastní šetření, v němž zjišťoval majetkové poměry žalobce, ale vzhledem k tomu, že žalobce nepředložil soudu požadované listiny, nemohl si soud učinit představu o celkových poměrech žalobce. Soud též nemohl žalobci sdělit předem informaci o ceně za zastupování advokátem v dovolacím řízení, protože mu takové „hodnocení“ nepřísluší. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání dne 17. 7. 2012, o němž dne 26. 7. 2012 rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem pod č. j. 9 Co 761/2012-180 tak, že usnesení okresního soudu potvrdil. Poslední podání učinil žalobce dne 27. 8. 2012 a tituloval jej jako „Stížnost pro porušení zákona“.
Dne 14. 9. 2012 vydal Okresní soud v Chomutově usnesení č. j. 24 C 107/2006-185, kterým vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku z dovolání ve výši 2.000,- Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne 19. 9. 2012. Žalobce dne 27. 9. 2012 soudní poplatek u Okresního soudu v Chomutově uhradil (prostřednictvím zaslaného formuláře s kolkovými známkami v předepsané hodnotě).
Nejvyšší soud uvádí, že ve věci nebyly splněny podmínky dané ustanovením §241 odst. 1, 4 o. s. ř., a to i přes opětovné výzvy soudu prvního stupně zasílané žalobci. Dovolací instance ve věci neshledala žádné pochybení soudů nižších instancí a proto v souladu s ustanovením §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. rozhodla o zastavení dovolacího řízení ve věci.
Podle ustanovení §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.
Dovolací soud proto rozhodl v souladu s citovaným ustanovením o vrácení soudního poplatku z dovolání žalobci, a to v jeho poměrné výši minimální zákonem – tj. 1.000,- Kč. Poplatek bude vrácen prostřednictvím soudu prvního stupně.
Z dosavadního průběhu dovolacího řízení nelze identifikovat žádné náklady, které by snad měly být některému z účastníků řízení k náhradě přisouzeny.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. listopadu 2012
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.
předseda senátu