ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.4455.2011.1
sp. zn. 28 Cdo 4455/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce A. K. , proti žalované JUDr. R. V. , o odmítnutí vadného podání, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 33 Nc 53/2009, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2011, č. j. 49 Co 138/2011-54, takto:
I. Řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. června 2011, č. j. 49 Co 138/2011-54, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále též jako „odvolací soud“) potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. ledna 2011, č. j. 33 Nc 53/2009-28, jímž bylo podle §43 odst. 2 občanského soudního řádu (o. s. ř.) odmítnuto vadné podání žalobce ze dne 6. 8. 2009 (výrok I); současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce odvolání.
Na tom, že jím podaný opravný prostředek má být posuzován jako odvolaní, žalobce setrval i přes poučení, jehož se mu dostalo nejenom v písemném vyhotovení usnesení odvolacího soudu, ale též v usnesení Městského soudu v Brně ze dne 21. září 2011, č. j. 33 Nc 53/2009-65, jímž byl žalobce vyzván k opravě a doplnění svého podání.
Podle §201 o. s. ř. je odvolání opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť Krajský soud v Brně rozhodoval jako soud odvolací – srov. ustanovení §9, 9a a 10 o. s. ř.).
Opravným prostředkem, jímž lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, připouští-li to zákon, je dovolání (§236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§10a o. s. ř.).
Jelikož odvolání není opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, občanský soudní řád neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu k jeho projednání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jenž má ve smyslu §104 odst. 1 a §243c odst. 1 o. s. ř. za následek zastavení řízení o takovém odvolání.
K rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je příslušný Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy soudů, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku (dovolání) proti rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod poř. č. 85, sešit 7, ročník 2001).
Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívajícího v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně vydanému v odvolacím řízení zastavil (§104 odst. 1, §243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. za situace, kdy žalované – která by ve smyslu těchto ustanovení měla právo na jejich náhradu – v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. února 2012
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu