Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.10.2012, sp. zn. 28 Nd 280/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.280.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.280.2012.1
sp. zn. 28 Nd 280/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobců a) M. M., nar., bytem a b) J. M., nar., bytem tamtéž, s adresou doručení:, za účasti 1) Ing. Š. B. , nar., bytem, likvidátora Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci, 2) Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci , se sídlem v Dříteni 1, IČO 00109291, o odvolání likvidátora, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 360/2006, o návrhu žalobců na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto: Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, JUDr. Vojtěch Trojánek, Mgr. Eva Dudová a JUDr. Eva Svobodová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 473/2007 . Odůvodnění: Ve shora označené právní věci žalobci podáním ze dne 12. 7. 2012, došlému Vrchnímu soudu v Praze dne 19. 7. 2012, podali návrh, aby věc projednal jiný senát Vrchního soudu v Praze . Návrh odůvodnili tím, že usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1081/2011-376, bylo zrušeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2008, č. j. 14 Cmo 473/2007-323 a věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení. Namítali, že v dané věci se jedná o prohlášení podvodného konkursu dne 5. 3. 2009, sp. zn. 12 k 276/2007, Krajským soudem v Českých Budějovicích, který byl prohlášen neoprávněně a protizákonně na majetek Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci. Tvrdili, že bylo prokázáno, že ze strany likvidátora Výrobně obchodního družstva Dříteň v likvidaci Ing. Š. B. se jedná o vědomý a promyšlený podvod velkého rozsahu. Podle žalobců v dané věci nebyly splněny zákonné podmínky, neboť Výrobně obchodní družstvo Dříteň v likvidaci nebylo v úpadku ani předlužené. Poukazovali na skutečnost, že od podání žaloby na odvolání likvidátora Ing. Š. B. vznikly Výrobně obchodnímu družstvu Dříteň v likvidaci další škody a dále došlo ke ztrátám majetku vysoké hodnoty i k uplatnění podvodné přihlášky do konkurzního řízení ve výši 2.680.128 Kč. Z obsahu spisu se podává, že dotčené soudkyně a soudce nemají k věci a k účastníkům žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti podle §14 odst. 1 o. s. ř., pro které by byli vyloučeni z projednávání a rozhodování věci. Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený (§16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná. Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§16 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 o. z.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán (§15a odst. 3 o. s. ř.). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C. H. Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudu jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. Podle §25b odst. 1, věty první o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky. Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádného ze soudců, vůči němuž žalobci vznesli námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení. Nejvyšší soud proto rozhodl, že uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 14 Cmo 473/2007. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobci rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu (§16 odst. 1 o. s. ř.) je závazné pro soud a pro účastníky řízení (§16b věta první o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2. října 2012 JUDr. Josef Rakovský předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/02/2012
Spisová značka:28 Nd 280/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.ND.280.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Dotčené předpisy:§14 odst. 1 o. s. ř.
§16 odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02