ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.2920.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 2920/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce S. T. , proti žalovaným 1) M. Z. , zastoupenému JUDr. Janem Nemanským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Těšnov 1, PSČ 110 00 a 2) BOWLE & BOWLING spol. s r.o., se sídlem v Praze 10, V Předpolí 1480/19, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 64 94 51 46, zastoupené Mgr. Bohuslavem Hubálkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 83/2011, o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2012, č. j. 12 Cmo 391/2011-92, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání prvního žalovaného v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 29. srpna 2011, č. j. 24 Cm 83/2011-78, ve znění usnesení ze dne 25. října 2011, č. j. 24 Cm 83/2011-84 a ze dne 3. února 2012, č. j. 24 Cm 83/2011-89, jímž Městský soud v Praze odmítl jako opožděné námitky prvního žalovaného podané dne 9. června 2010 proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 29. ledna 2009, č. j. 24 Sm 484/2008-12.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, ve kterém požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Ustanovení §237 o. s. ř. upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, však usnesením „ve věci samé“ není. Dovolání prvního žalovaného tak není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř. (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. května 2003, sp. zn. 29 Odo 56/2002, uveřejněné pod číslem 86/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání prvního žalovaného podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. října 2012
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu