ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.2934.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 2934/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce J.K. , proti žalovanému Okresnímu stavebnímu bytovému družstvu Kutná Hora , se sídlem v Kutné Hoře, Karlov 13, identifikační číslo osoby 00228478, zastoupenému JUDr. Karlem Zíkou, advokátem, se sídlem v Kutné Hoře, Benešova 610, PSČ 284 01, o převodu družstevního bytu do vlastnictví, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 22 Cm 134/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2011, č. j. Nco 155/2011-149, takto:
Řízení o dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2011, č. j. Nco 155/2011-149, se zastavuje.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž odvolací soud rozhodl, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Nataša Reichlová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 22 Cm 134/2009.
Nejvyšší soud České republiky, kterému byla věc předložena odvolacím soudem k projednání a rozhodnutí, řízení o podaném dovolání pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil, aniž se zabýval tím, zda je splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele (srov. ustanovení §241b odst. 2 část věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §16 odst. 1, věty první o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996 Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pojem „nadřízený soud“ tedy nelze zaměňovat s pojmem "soud prvního stupně" nebo s pojmem „odvolací soud“. Rozhoduje-li vrchní soud o vyloučení soudců krajského soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně nepředchází žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, které by bylo možné napadnout odvoláním (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997 sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 14, ročník 1997, pod číslem 112).
Základní předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. není splněn již proto, že dovolání žalobce nesměřuje proti pravomocnému usnesení Vrchního soudu v Praze jako odvolacího soudu, tedy proti usnesení, jímž vrchní soud rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí soudu nižšího stupně, ale směřuje proti usnesení nadřízeného soudu.
Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které touto vadou trpí, podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 27. listopadu 2012
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu