Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2012, sp. zn. 29 Cdo 3438/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.3438.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.3438.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 3438/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně A. R. , zastoupené JUDr. Jiřím Stránským, advokátem, se sídlem v Praze 9, Jandova 8, PSČ 190 00, proti žalovaným 1/ Ing. V. N. , zastoupenému Mgr. Janem Soukupem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Konviktská 12, PSČ 110 00, 2/ Ing. Arch. L. F. , zastoupenému Mgr. Ing. Vladimírem Mrázem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Konviktská 12, PSČ 110 00, a 3/ E. S. , zastoupené Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, PSČ 150 00, o zaplacení 15.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 88/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2012, č. j. 54 Co 67/2012-308, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvnímu žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2.895,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce. III. Ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným a třetí žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil výrok I. rozsudku ze dne 22. listopadu 2011, č. j. 7 C 88/2008-272, jímž Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala proti žalovaným zaplacení částky 15.600,- Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku rozhodnutí z titulu zákonného ručení podle ustanovení §194 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), uplatňujíc přitom dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. Navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo v celém rozsahu zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Přípustnost dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu ve věci samé upravuje ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je však výslovně vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. v obchodních věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Jelikož bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o částce 15.600,- Kč s příslušenstvím, dovolání s ohledem na ustanovení §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné není. Přípustnost dovolání pak nemohla být založena ani poučením odvolacího soudu o opravných prostředcích, v němž odvolací soud uvedl, za splnění jakých předpokladů lze proti jeho rozhodnutí dovolání podat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že přípustnost dovolání nelze opřít ani o žádné jiné ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je jako nepřístupné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř, když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a prvnímu žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení; druhému žalovanému a třetí žalované podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly. Náklady řízení prvního žalovaného sestávají z odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení §3 odst. 1 bod 7, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném od 1. března 2012, ve výši 2.113,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů dovolacího řízení – s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.) – celkem činí 2.895,60 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 18. prosince 2012 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/18/2012
Spisová značka:29 Cdo 3438/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.3438.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/14/2013
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 928/13
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26