ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.420.2012.1
sp. zn. 29 Cdo 420/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatele Ing. A. G. , zastoupeného Petrem Tomsem, advokátem, se sídlem v Ostravě – Michálkovicích, Převaldská 200/99, PSČ 715 00, za účasti Družstva lékařů Diagnostického centra , se sídlem v Moravské Ostravě, Sokolská 49, identifikační číslo osoby 25374273, zastoupeného JUDr. Hanou Sayehovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Sokolská 49, PSČ 702 00, o zaplacení částky 75.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 28 Cm 25/2010, o dovolání Družstva lékařů Diagnostického centra proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. září 2011, č. j. 5 Cmo 192/2011-86, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Družstvo lékařů Diagnostického centra je povinno zaplatit navrhovateli na náhradu nákladů dovolacího řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku 4.860,- Kč, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením potvrdil odvolací soud k odvolání Družstva lékařů Diagnostického centra (dále jen „družstvo“) napadené výroky I. a III. usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. ledna 2011, č. j. 28 Cm 25/2010-53, ve znění usnesení ze dne 27. ledna 2011, č. j. 28 Cm 25/2010-56, a usnesení ze dne 11. dubna 2011, č. j. 28 Cm 25/2010-74, jimiž Krajský soud v Ostravě uložil družstvu zaplatit navrhovateli částku 75.000,- Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) odmítl jako nepřípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním - jakožto mimořádným opravným prostředkem - napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, připouští-li to zákon.
Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a/ jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c/ jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci bylo napadeným usnesením rozhodnuto o nároku navrhovatele na zaplacení vypořádacího podílu člena družstva; jde tedy o obchodní věc ve smyslu ustanovení §9 odst. 3 písm. g/ a §237 odst. 2 o. s. ř. (srov. k tomu i např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 1545/2005). Dovolání družstva v rozsahu, v němž směřuje proti té části výroku I. napadeného rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, tudíž není přípustné podle §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.
V rozsahu, v němž směřuje proti té části výroku I. napadeného rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti výroku II. napadeného rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení, pak dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř. (neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé), ani podle ustanovení §238 až 239 o. s. ř. (neboť je nelze podřadit pod žádný z tam vyjmenovaných případů) [srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání družstva bylo odmítnuto a navrhovateli vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“), a z náhrady hotových výdajů.
Podle ustanovení §7 písm. g/, §10 odst. 3, §14 odst. 1 a §15 vyhlášky činí sazba odměny 7.500,- Kč. Takto určená sazba se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 3.750,- Kč, jelikož zástupce navrhovatele učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 810,- Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal navrhovateli k tíži družstva celkem 4.860,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 23. května 2012
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu