ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.4538.2011.1
sp. zn. 29 Cdo 4538/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky PhDr. B. V. , zastoupené JUDr. Josefem Tobiškou, advokátem, se sídlem v Brně, Jeřábkova 5, PSČ 602 00, za účasti Bytového družstva, Sladová 4, družstva , se sídlem v Brně, Sladová 4, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26951932, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem, se sídlem v Brně, Veveří 57, PSČ 602 00, o uložení povinnosti uzavřít nájemní smlouvu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 16 C 290/2007, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2011, č. j. 37 Co 286/2009-152, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2011, č. j. 37 Co 286/2009-152, ve výrocích II. a III., a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5. března 2009, č. j. 16 C 290/2007-85, ve výrocích I. a III., se ruší a věc se v tomto rozsahu postupuje Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně příslušnému k řízení v prvním stupni.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek ze dne 5. března 2009, č. j. 16 C 290/2007-85, kterým Městský soud v Brně uložil Bytovému družstvu, Sladová 4, družstvu, (dále jen „družstvo“) povinnost uzavřít nájemní smlouvu ve znění uvedeném ve výroku rozhodnutí tak, že „žalobu“ zamítl (výrok druhý), rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech odvolacího řízení (výrok třetí).
Soudy vyšly z toho, že:
1/ Dne 29. srpna 1977 se na základě zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí bytu stala zemřelá A. J. uživatelkou bytu č. 7 v domě č. p. 4 na ulici Sladová v Brně (dále jen „sporný byt“). Dům byl původně ve státním vlastnictví, následně přešel do vlastnictví Statutárního města Brno, které vlastnictví k domu č. p. 4 na ulici Sladová převedlo kupní smlouvou ze dne 5. září 2005 s právními účinky vkladu vlastnického práva k 22. září 2005 na družstvo.
2/ Počátkem roku 2005 A. J., užívající nadále sporný byt, zaplatila zápisné do družstva ve výši 2.700,- Kč, složila základní členský vklad ve výši 3.900,-Kč a stala se členkou družstva, kterému měla do konce srpna 2005 zaplatit další členský vklad odpovídající jejímu podílu na kupní ceně domu (odvozenému od podlahové plochy jí užívaného sporného bytu).
3/ A. J. dne 27. května 2005 zemřela. Usnesením Městského soudu v Brně, č. j. 94 D 466/2005-47, které nabylo právní moci dne 28. ledna 2006, bylo potvrzeno, že navrhovatelka jako jediná dědička po A. J. nabyla „členský podíl v Bytovém družstvu Sladová 4, Brno, Sladová 4, základní členský vklad ve výši 3.900,-Kč“.
4/ Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. června 2007, č. j. 9 Cm 39/2007-42, jež nabylo právní moci dne 18. srpna 2007, bylo určeno, že navrhovatelka je členkou družstva po A. J., zemřelé dne 27. května 2005.
5/ podle článku 3 bodu 1 stanov družstva je družstvo společenstvím neuzavřeného počtu osob, založeným za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti bydlení. Podle článku 9 bodu 1 písm. d/ stanov družstva má člen družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu vydaného příslušným orgánem družstva, na základě převodu členských práv a povinností a na základě dohody o výměně bytu.
Soud prvního stupně uzavřel, že bylo-li v průběhu řízení prokázáno členství navrhovatelky v „žalovaném“ družstvu, pak se i na samotnou navrhovatelku vztahují stanovy družstva, které v článku 3 bodu 1 stanovil, že družstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem zajišťování potřeb svých členů v oblasti bydlení.
Jelikož soud prvního stupně v průběhu řízení zjistil, že v domě č. p. 4 na ulici Sladová v Brně se nacházejí dva volné byty, z toho jeden po zemřelé A. J., právní předchůdkyni navrhovatelky v družstvu (která byla ještě před svou smrtí připravena řádně splnit všechny předpoklady pro převod tohoto bytu do osobního vlastnictví, přičemž část podmínek již splnila), dovodil, že v souladu s článkem 3 bodem 1 svých stanov je družstvo povinno uzavřít s navrhovatelkou nájemní smlouvu.
Odvolací soud naproti tomu dospěl k závěru, že bytové družstvo povinnost uzavřít s navrhovatelkou nájemní smlouvu nemá. Až v průběhu odvolacího řízení totiž bylo družstvem nově tvrzeno a následně i prokázáno, že dne 29. dubna 2008 byla ke spornému bytu uzavřena nájemní smlouva s L. Z. u, který je též členem družstva.
Z této skutečnosti odvolací soud dovodil, že „pokud nemá družstvo ve stanovách uvedeno pořadí, v němž zajišťuje bytovou potřebu svých členů, nelze nájemní smlouvu s L. Z.ze dne 29. dubna 2008 považovat za neplatnou z důvodu, že byla uzavřena s jedním a nikoliv druhým členem družstva, když oba svůj nárok na uzavření nájemní smlouvy odvozují z citovaného článku 3 bodu 1 stanov“.
Navrhovatelka napadla druhý a třetí výrok rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), uplatňujíc přitom dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř. a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Podle názoru dovolatelky odvolací soud pochybil, když připustil, že předmětná nájemní smlouva ze dne 29. dubna 2008, uzavřená mezi L. Z. a družstvem, je v rámci odvolacího řízení přípustnou novotou. Dovolatelka uvádí, že odvolací soud se nijak nevypořádal s námitkou žalobkyně, podle níž bylo družstvo řádně poučeno dle §119a odst. 1 o. s. ř., jak vyplývá z protokolu o jednání soudu prvního stupně ze dne 5. března 2009 na č. l. 79. Připuštěním nového důkazu tak odvolací soud podle dovolatelky porušil ustanovení §205a odst. 1 o. s. ř.
Odvolací soud se dle dovolatelky nevypořádal ani s jejími dalšími námitkami, kterými zpochybňovala pravost a platnost předmětné nájemní smlouvy ze dne 29. dubna 2008.
Družstvo ve vyjádření k dovolání uvádí, že s rozhodnutím odvolacího soudu souhlasí, a navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř a je i důvodné.
S ohledem na přípustnost dovolání Nejvyšší soud posuzoval, zda řízení není postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§242 odst. 3 o. s. ř.), i když nebyly v dovolání uplatněny, a shledal, že řízení je postiženo vadou, protože ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, a odvolací soud tuto vadu neodstranil.
S přihlédnutím k době rozhodnutí soudu o připuštění změny „žaloby“ (tak, že nadále se navrhovatelka domáhala uložení povinnosti družstvu uzavřít s ní nájemní smlouvu), je pro posouzení věcné příslušnosti rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném k 5. březnu 2009, tj. naposled ve znění zákona č. 305/2008 Sb.
Z ustanovení §9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř. vyplývá, že krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve „sporech“ mezi družstvem a jeho členem, jde-li o vztahy týkající se členského vztahu v družstvu.
Domáhá-li se navrhovatelka (po změně návrhu) toho, aby družstvu byla uložena povinnost uzavřít s ní nájemní smlouvu k družstevnímu bytu, kterýžto nárok vyvozuje z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. června 2007, č. j. 9 Cm 39/2007-42, jímž bylo pravomocně určeno, že navrhovatelka je členkou družstva, odvolávajíc se přitom na příslušná ustanovení stanov družstva, jde o řízení mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu, uvedené v ustanovení §9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř.
Jde tedy o řízení, k jehož vedení je věcně příslušný v prvním stupni krajský soud, jímž je v projednávané věci s ohledem na bod 8 přílohy č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, Krajský soud v Brně.
Podle ustanovení §103 o. s. ř. soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci jednat (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je i věcná příslušnost soudu.
Podle ustanovení §219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně, rozhodl-li věcně nepříslušný soud, a věc postoupí soudu věcně příslušnému podle ustanovení §221 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.
Městský soud v Brně, který ve věci jednal a rozhodl jako soud prvního stupně, není soudem příslušným k projednání a rozhodnutí ve věci, neboť jde o věc náležející do věcné příslušnosti krajského soudu. Odvolací soud měl proto postupovat podle ustanovení §219a odst. 1 písm. a/ a §221 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. Pokud tak neučinil a rozhodl o odvolání meritorně, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř.
Důsledkem tohoto závěru je rozhodnutí o zrušení rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně v dovoláním napadeném rozsahu a postoupení věci Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně příslušnému podle ustanovení §243b odst. 3 o. s. ř.
Zbývá dodat, že spor z právního vztahu mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu (§9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř.) je podle §200e odst. 1 a 3 o. s. ř. řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, v němž se rozhoduje usnesením. Jde o tzv. řízení nesporné, ovládané zásadou vyšetřovací (§120 odst. 2 o. s. ř.), ve kterém se neuplatní pravidla neúplné apelace ve smyslu §205a o. s. ř. Dovolatelkou namítanou procesní vadou, spočívající v připuštění důkazu v odvolacím řízení v rozporu se zákonem, tak řízení netrpí. Z tohoto důvodu i rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího mají proto povahu usnesení, i když tak nejsou označena. Proto také dovolací soud rozhodl ve věci usnesením.
V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. prosince 2012
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu