ECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.1381.2012.1
sp. zn. 3 Tdo 1381/2012 -17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. listopadu 2012 o dovolání podaném F. P. , proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 627/2011 ze dne 25. 6. 2012, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 5 T 6/2011, takto:
Podle §265k odst. 1 trestního řádu se usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 627/2011 ze dne 25. 6. 2012 ohledně trestu zrušuje a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 T 6/2011 ze dne 18. 4. 2011 se zrušuje ve výroku o trestu.
Podle §265k odst. 2 trestního řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 trestního řádu se Okresnímu soudu v Českých Budějovicích přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 T 6/2011 ze dne 18. dubna 2011 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za výše uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Dále bylo rozhodnuto též o vzneseném nároku na náhradu škody.
O odvolání F. P. rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením sp. zn. 3 To 627/2011 ze dne 25. června 2012 tak, že je podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) jako nedůvodné zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal F. P. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v §265b odst. 1 písm. g) a l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného prostředku uvedl, že Okresní soud v Českých Budějovicích „si především nevyřešil otázku z hlediska viny, zda je naplněna skutková podstata trestného činu podvodu, neboť skutek je vymezen nezjištěnou dobou v měsíci listopadu 2009 do 10. 12. 2009“. To s tím, že nalézací soud zcela pominul, že po uzavření objednávky došlo k podstatné skutečnosti, na jeho vůli nezávislé, tedy nařízení exekuce a následnému odčerpání peněz z jeho účtu a vzhledem ke skutečnosti, že trestný čin podvodu je dolózním trestným činem, měl nalézací soud zkoumat, zda v okamžiku přijetí objednávky již věděl, že k exekuci na jeho účet dojde. Dále poukázal na skutečnost, že soudy nezjistily, že ve věci vedené proti jeho osobě u téhož soudu pod sp. zn. 5 T 6/2010 byl vyhlášen rozsudek dne 14. 10. 2010, tedy po spáchání předmětného skutku a že jsou zde dány podmínky pro ukládání souhrnného trestu podle §43 odst. 2 tr. zákoníku. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dovolatelem spatřován ve skutečnosti, že došlo k zamítnutí řádného opravného prostředku, přestože byl v předcházejícím řízení takto dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vzhledem k výše uvedenému proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „zrušil podle ustanovení §265k odst. 1 tr. řádu napadený rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích (správně by jako napadené mělo být označeno rozhodnutí odvolacího soudu) sp. zn. 5 T 6/2011 ze dne 18. 4. 2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 627/2011 ze dne 25. 6. 2012 ve výroku o vině a trestu a podle ustanovení §265 l odst. 1 tr. řádu přikázal Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.“ Současně navrhl ve věci postup k odložení výkonu trestu ve smyslu §265h odst. 3 tr. ř.
Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 12. 10. 2012. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření nejvyššího státního zástupce k podanému dovolání ani žádný přípis, jímž by deklaroval svůj zájem využít práva vyjádřit se k dovolání obviněného či práva plynoucího z ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Přitom je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není nezbytnou podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. Nejvyšší soud se tedy nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních a je takto zjištěným skutkovým stavem vázán. Povahu právně relevantních námitek nemohou mít takové námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká neúplnost provedeného dokazování.
Co se týká dovolatelovy námitky, že nebyla dostatečně zvážena subjektivní stránka jemu přisuzovaného trestného činu, k té je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu namístě uvést, že se sice jedná o námitku právně relevantně uplatněnou, avšak současně o námitku zjevně neopodstatněnou. To proto, že ze skutkové věty soudu prvního stupně jednoznačně vyplývá, že si dovolatel byl vědom své špatné finanční situace a z výpisu bankovního účtu dovolatele (provedeného jako důkaz) pak vyplývá, že ještě téhož dne, kdy mu byla částka od poškozené společnosti připsána na účet, provedl výběr hotovosti v částce převyšující 100.000,- Kč, a tyto peníze si bez dalšího ponechal právě i při vědomí neschopnosti plnit své finanční (podnikatelské i osobní) závazky.
Co se však týká námitky spočívající v tom, že mu měl být uložen souhrnný trest, této námitce lze přiznat určité opodstatnění. Jak vyplývá z opisu z evidence z rejstříku trestů na č. l. 154, dovolateli byl skutečně dne 14. 10. 2010 uložen trest Okresním soudem v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 5 T 6/2010. Trestné činnosti v nyní projednávané věci se dovolatel dopustil v listopadu 2009, tedy před vyhlášením výše uvedeného rozsudku. Povinností soudu tedy bylo zvažovat uložení souhrnného trestu ve smyslu §35 odst. 2 tr. zák. (nikoli tedy §43 odst. 2 tr. zákoníku, jak navrhoval dovolatel, neboť na danou věc soudy správně aplikovaly trestní zákon), a to především provedení důkazu spisem 5 T 6/2010, viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 125/93 ze dne 17. 9. 1993, podle kterého o uložení souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák. by zásadně nemělo být rozhodnuto bez toho, že soud provede důkaz spisem ve věci, v níž byl vydán rozsudek, ve vztahu ke kterému je dán vztah souhrnnosti. Provedení důkazu jen opisem rozsudku je nedostatečné, protože mohou nastat skutečnosti, které z obsahu rozsudku nevyplývají a které vylučují uložení souhrnného trestu. Toto však soud prvního stupně neučinil a odvolací soud tuto vadu nenapravil.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) nebo již v řízení, které předcházelo rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů (druhá alternativa). Dovolatel tedy ve svém podání uplatnil druhou alternativu tohoto dovolacího důvodu s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku (odvolání), ač byly v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím dány dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jak již bylo uvedeno výše, dovolací soud přiznal argumentaci dovolatele uvedené pod dovolací důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) částečné opodstatnění, proto lze konstatovat, že i dovolací důvod podle §265b odst. písm. l ) tr. ř. byl dovolatelem uplatněn nejen právně relevantně, ale i důvodně.
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání F. P. napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 3 To 627/2011 ze dne 25. června 2012 ohledně trestu zrušil a zrušil i rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 T 6/2011 ze dne 18. 4. 2011 ve výroku o trestu. Podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Českých Budějovicích pak přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, když tento si zajistí spisy týkající se všech pravomocných rozhodnutí, na jejichž základě byl dovolatel odsouzen a uložen mu trest a teprve po jejich vyhodnocení nově uloží dovolateli trest i z hlediska do úvahy přicházejícího trestu souhrnného. Při novém rozhodování je soud vázán právním názorem, který v tomto usnesení vyslovil Nejvyšší soud (§265s odst. 1 tr. ř.). Rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích bylo zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch F. P., takže v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Toto rozhodnutí učinil dovolací soud v neveřejném zasedání, neboť je zřejmé, že vady nelze odstranit ve veřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. b) tr. ř.].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. listopadu 2012
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka