ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.3720.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 3720/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce M. V., proti žalované Cestovní kanceláři FISHER, a.s., IČO 26141647, se sídlem v Praze 4, Na Strži 65/1702, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 13/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. července 2012, č.j. 1 Co 170/2012-125, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. července 2012, č.j. 1 Co 170/2012-125, potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. července 2011, č.j. 24 C 13/2009-87, kterým bylo výrokem I. zastaveno řízení s odkazem na §9 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) pro nezaplacení soudního poplatku a výrokem II. rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Konstatoval, že soud prvního stupně usnesením ze dne 5.4.2011, č.j. 24 C 13/2009-49, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku, na které žalobce reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 5. 2011, č.j. 24C 13/2009-65, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 6. 2011, č.j. 1 Co 142/2011-80, žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pravomocně zamítl.
Proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci podal žalobce (nezastoupený advokátem) dne 20. srpna 2012 „odvolání“, které Nejvyšší soud posoudil ve smyslu ustanovení §41 odst. 2 o.s.ř. jako dovolání. Dovolatel namítá „nesprávné poučení ze strany soudu“ a navrhuje, aby usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně byla zrušena.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, takže vyšel ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1.července 2009. Konstatuje, že podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jednotlivé případy přípustnosti dovolání jsou vymezeny v ustanoveních §237 až §239 o.s.ř.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, pak není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2002, pod číslem 102).
Dovolatel sice není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o.s.ř. Podle ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241 o.s.ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o.s.ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.), aniž musel zkoumat otázku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 12. prosince 2012
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu