ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.4348.2011.1
sp. zn. 30 Cdo 4348/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) L. H. , b) A. H. , zastoupeného opatrovnicí L. H., a c) nezletilé V. H. , zastoupené matkou L. H., zastoupených JUDr. Jiřím Suškou, advokátem se sídlem v Teplicích, U Soudu 7, proti žalovaným 1) E. Z. , 2) K. H. , zastoupené JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem se sídlem v Teplicích, ul. 28. října 851/26, 3) M. R. , a 4) A. H. , o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 12 C 95/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. května 2011, č.j. 14 Co 169/2010-293, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.):
Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 7. října 2009, č.j. 12 C 95/2002-209, zamítl v celém rozsahu žalobu, jíž se žalobci domáhali určení, že O. H., zemřelý dne 26. 7.2001, byl ke dni 26. 7.2001 podílovým spoluvlastníkem jedné poloviny nemovitostí zapsaných na LV č. 396 pro obec Z., katastrální území V. u Z. u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice.
V průběhu odvolacího řízení (zahájeného k odvolání žalobců a původně žalované K. H., nyní žalované 2/) žalobci navrhli, aby soud připustil na straně žalované vstup nových účastníků, a to na základě skutečnosti, že původní žalovaná darovací smlouvou ze dne 29.7.2009 darovala podíl v rozsahu id. 3/5 na předmětných nemovitostech E. Z., M. R. a A. H.
Odvolací soud návrhu podle §107a o.s.ř. vyhověl, když usnesením ze dne 19. května 2011, č.j. 14 Co 169/2010-293, připustil, aby „do řízení na místo dosavadní žalované vstoupily 1. E. Z., 2. K. H., 3. M. R. a 4. A. H.“ .
Proti tomuto pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná 2) prostřednictvím svého advokáta dovolání.
K tomuto dovolání se žalobci písemně vyjádřili.
Podáním ze dne 31. října 2011 vzala žalovaná 2) své dovolání v celém rozsahu zpět, s odůvodněním, že „odvolací soud nevyčkal uplynutí dovolací lhůty a rozhodl o přístupu dalších účastnic řízení na straně žalované, čímž vystavil žalovanou K. H. do postavení, kdy by musela čekat několik roků na rozhodnutí dovolacího soudu a až poté případně na nové rozhodnutí soudu prvního stupně, když tak jako tak odvolací soud považuje poučení provedené před soudem prvního stupně za nedostatečné.“ Dále pak uvedla, že „zpětvzetím dovolání však nevyjadřuje odpadnutí důvodů v dovolání uvedených“ .
Podle ustanovení §243b odst. 5 věta druhá o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
S ohledem na uvedený procesní úkon žalované 2), jímž vzala své dovolání v této věci zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. února 2012
JUDr. Pavel V r c h a, v. r.
předseda senátu