ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.769.2012.1
sp. zn. 30 Cdo 769/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně obce Přítluky , se sídlem obecního úřadu v Přítlukách, Obecní 11, zastoupené JUDr. Jaroslavem Poredským, advokátem se sídlem v Břeclavi, Národních hrdinů 5, proti žalovaným 1) J. J. , a 2) D. J. , zastoupené JUDr. Janem Paroulkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 11 C 244/2007, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. května 2011, č.j. 14 Co 269/2010-169, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Poredského, advokáta se sídlem v Břeclavi, Národních hrdinů 5.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalované 2) (dále již „dovolatelka“) proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále již „odvolací soud“), kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 8. února 2010, č.j. 11 C 244/2007-142, ve věci samé, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dovolatelka totiž jednak nepřípustně uplatnila dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., a dále nedůvodně odvozovala přípustnost dovolání od dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. s argumentací, že rozhodnutí odvolací soudu (rozhodnutí obou soudů) je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu České republiky, in concreto s nálezem Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 87/2004 (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 30 Cdo 4255/2009, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz , a dále nález Ústavního soudu ze dne 15. května 2012, sp. zn. I. ÚS 2384/11, in www.nalus.usoud.cz , ve kterém je mj. řešena otázka aplikovatelnosti závěrů obsažených v nálezu sp. zn. II. ÚS 87/04 ve vztahu k nakládání s obecním majetkem; s ohledem na judikované závěry v cit. rozhodnutích je zřejmé, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s cit. judikaturou, a že tudíž na podkladě uplatněné dovolací argumentace nelze dovodit, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo ve věci samé po právní stránce zásadní význam).
Z vyložených důvodů proto Nejvyšší soud dovolání dovolatelky podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je důsledkem aplikace §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které v tomto případě sestávají z odměny za zastupování advokátem (sepis písemného vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [§5 písm. b), §10 odst. 3, §14 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.] a z náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč, vše ještě navýšeno o 20% DPH (tj. o částku 1.060,- Kč), podle §137 odst. 3 o. s. ř. a §47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč je dovolatelka povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto dovolacím řízení zastupoval (§149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. listopadu 2012
JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu