ECLI:CZ:NS:2012:30.ND.326.2012.1
sp. zn. 30 Nd 326/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 3020/4, adresa pro doručování: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Regionální pobočka – Krajská pobočka pro hlavní město Prahu, Na Perštýně 6, Praha 1, proti povinné E. K. , o nařízení exekuce pro 65.355,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 EXE 1342/2012, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 EXE 1342/2012, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 3.
Odůvodnění:
Oprávněná podala dne 14. 3. 2012 prostřednictvím soudního exekutora JUDr. Igora Ivanka k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 návrh na nařízení exekuce proti povinné k vymožení pohledávky a jejího příslušenství na základě vykonatelného výkazu nedoplatků spolu s žádostí o pověření soudního exekutora.
Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 2. 5. 2012, č. j. 14 EXE 1342/2012-21, vyslovil svoji místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Obvodní soud pro Prahu 3 vyslovil dne 26. 6. 2012 nesouhlas s postoupením věci a předložil věc k rozhodnutí podle ust. §105 odst. 3 o. s. ř. Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 7. 2012, č. j. 1 Nc 2068/2012-28, rozhodl, že nesouhlas Obvodního soudu pro Prahu 3 s postoupením věci je důvodný. „Je-li tomu tak, že původní pobyt povinné na adrese v Praze 8 byl z úřední moci zrušen a vyznačen na adrese sídla správního orgánu, přičemž je zřejmé, že povinná se podle obsahu spisu na žádné z obou adres vedených v evidenci obyvatel trvale nezdržuje a není známo, na kterém jiném místě se zdržuje, případně kde má nějaký majetek, (...) bylo na postupujícím soudu, aby postupem podle §11 odst. 3 o. s. ř. věc předložil Nejvyššímu soudu k určení příslušnosti soudu v této věci.“ Obvodní soud pro Prahu 8 dle pokynu Městského soudu v Praze přípisem ze dne 25. 9. 2012 předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §45 odst. 2, věty první až třetí, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření nebo návrh na provedení exekuce.
Nejvyšší soud ověřil, že v předchozím řízení se nepodařilo zjistit okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti soudu podle výše citovaného ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu. Povinná se je sice hlášena k trvalému pobytu na adrese Koněvova 188/32, Praha 3 (sídlo Cizinecké policie), zde se však nezdržuje, stejně jako se nezdržuje na adrese, kde byla hlášena k trvalému pobytu do 29. 4. 2008. V předchozím řízení nebylo zjišťováno, kde má povinná na území České republiky majetek.
Nejvyšší soud v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, odůvodnil závěr, podle kterého skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vychází najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinná, který nemá známé bydliště na území České republiky, má majetek nacházející se na území České republiky, jenž by podléhal exekuci.
Jestliže tedy věc patří do pravomoci soudů České republiky (což nebylo v daném případě zpochybněno) a není možné zjistit podmínky místní příslušnosti podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., jsou zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. naplněny.
Přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v §6 o. s. ř. a k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, Nejvyšší soud rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 31. října 2012
JUDr. František I š t v á n e k, v. r.
předseda senátu