ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.1018.2011.1
sp. zn. 32 Cdo 1018/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce Z. P. , zastoupeného JUDr. Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem v Novém Boru, Gen. Svobody 788, proti žalované Kooperativě pojišťovně, a.s., Vienna Insurance Group INTERFOOD Ltd. spol. s r.o. , se sídlem v Praze 1, Templová 747, PSČ 110 01, identifikační číslo osoby 47116617, o žalobě o určení, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 15 C 320/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 29. dubna 2010, č. j. 29 Co 97/2010-113, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 1. září 2009, č. j. 15 C 320/2003-96, tak, že zamítl žalobu na určení, že žalobce je ve smyslu pojistné smlouvy č. 2450447961 ze dne 23. dubna 2002 a vyhotovené dne 7. května 2002 pojištěncem žalované (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech za řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III.).
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce blanketním dovoláním s tím, že ho následně odůvodní.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti.
Podle ustanovení §241a odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení Nejvyššího soudu publikované pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř. doplněno o náležitosti uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř., bude dovolacím soudem odmítnuto podle §43 odst. 2 o. s. ř.
Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 114 verte) se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli (jeho zástupci) doručen dne 9. srpna 2010. Dále z něho vyplývá, že dovolatel doplnil dovolání podáním datovaným dnem 3. prosince 2010 (č. l. 126 spisu), které bylo předáno k poštovní přepravě dne 6. prosince 2010 a bylo doručeno Okresnímu soudu v Liberci dne 7. prosince 2010, tedy až po 9. říjnu 2010, resp. po 11. říjnu 2010 (srov. §57 odst. 2 větu druhou o. s. ř.), kdy dovolateli marně uplynula zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v §241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání. Tímto marným uplynutím lhůty se vada dovolání spočívající v neuvedení dovolacího důvodu a rozsahu napadeného rozsudku stala neodstranitelnou a dovolání žalobce trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení. Za tohoto stavu dovolací soud nemohl přihlížet k odůvodnění dovolání, které dovolatel učinil podáním ze dne 3. prosince 2010. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že soud prvního stupně vyzval žalobce k písemnému zdůvodnění a kvalifikaci dovolání až usnesením ze dne 18. listopadu 2010 (č. l. 124 spisu), tedy po uplynutí zákonné lhůty k případnému doplnění dovolání.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo pro vady odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. května 2012
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu