ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.1040.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 1040/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců 1) J. G. a 2) H. G. , zastoupených JUDr. Marcelou Urbanovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Nákladní 895/41, proti žalovanému D. K. , o zaplacení 15.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 126 C 68/2010, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. ledna 2012, č. j. 57 Nc 48/2011-77, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. ledna 2012, č. j. 57 Nc 48/2011-77, rozhodl o námitce podjatosti žalovaného tak, že soudce Okresního soudu v Opavě Mgr. V. T. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 126 C 68/2010.
Uvedené usnesení napadl žalovaný podáním, jež označil jako dovolání a které adresoval Nejvyššímu soudu České republiky. Vyjádřil v něm výhrady proti procesnímu postupu zmíněného soudce, který označil za „nestandardní“. Je přesvědčen, že soudce druhou stranu sporu „protěžuje“ a jeho naopak diskriminuje (např. mu neustanovil zástupce z řad advokátů, přestože je nemajetný, nejsou mu zasílány důležité písemnosti, nebylo vyhověno jeho námitce podjatosti vyšší soudní úřednice apod.). Navrhl proto napadené usnesení zrušit.
Podle §201 o. s. ř. platí, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.
Protože usnesení, jímž krajský soud rozhodl v intencích §16 odst. 1 o. s. ř. o námitce podjatosti, není rozhodnutím vydaným v prvním stupni, nelze je napadnout odvoláním. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, které touto vadou trpí, podle §243c odst. 1 a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.
Pro úplnost lze uvést, že nedostatkem funkční příslušnosti by řízení bylo postiženo i v případě, že by podání žalovaného mělo být dovoláním.
Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Ve shodě s dikcí §16 odst. 1 o. s. ř. bylo ovšem napadené usnesení, jímž bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudce Okresního soudu v Opavě, rozhodnutím nadřízeného krajského soudu.
Pojem „nadřízený soud”, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud” jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje; řízení by proto muselo být i v tomto případě zastaveno podle §104 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. dubna 2012
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu