ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.2532.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 2532/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce MUDr. I. N. , zastoupeného JUDr. Dušanem Divišem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 47, proti žalované PRVNÍ LIBERECKÉ STAVEBNÍ spol. s r.o. se sídlem v Liberci, Malodoubská 312 (identifikační číslo 14867249), zastoupené JUDr. Radimem Engelmaierem, advokátem se sídlem v Liberci, Jáchymovská 272, o 925.044,45 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 21 C 79/2003, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 28. 4. 2010, č.j. 35 Co 408/2009-159, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Dušana Diviše, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 10. 4. 2009, č.j. 21 C 79/2003-78, jímž Okresní soud v Liberci uložil žalované zaplatit žalobci 925.044,45 Kč s 10% úroky z prodlení od 1. 12. 2000 do zaplacení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. (toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, zrušeno až uplynutím 31. 12. 2012); úvaha dovolacího soudu o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí je vyloučena, protože žalovaná – jak vyplývá z obsahu dovolání – neuplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci). Výtky směřující proti skutkovým zjištěním nejsou s to přípustnost dovolání založit (srov. §237 odst. 3, část věty za středníkem, §241a odst. 3 o.s.ř.).
Jedinou dovolací námitkou je, že se soudy obou stupňů nevypořádaly s tím, že žalovaná (zhotovitelka) nedokončila výstavbu bytového domu na pozemku parc.č. 292/8 v katastrálním území Horní Hanychov ve sjednaném termínu (do 31. 12. 1999) z důvodu platební nekázně ostatních účastníků smlouvy o výstavbě. Právní závěry odvolacího soudu – že žalobce platně odstoupil od smlouvy o dílo z 15. 3. 1999, že má právo na vrácení již zaplacených splátek, která „překročí hodnotu části zhotoveného díla“ (§642 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), a právo na smluvní pokutu, která byla platně sjednána (§544 odst. 1, 2 obč. zák.) – zpochybněny nebyly.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012 (viz čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.), tj. částkou 10.000,- Kč; součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 27. listopadu 2012
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu