ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.3455.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 3455/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) M. H. , b) J. H. , c) P. H. , d) Ing. J. K. , a e) MUDr. M. K. , zastoupených JUDr. Alešem Kolářem, advokátem se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 28, proti žalované AGROSEV, s. r. o. se sídlem v Červené Řečici 342, identifikační číslo 42371902, zastoupené Václavem Dvořákem, advokátem se sídlem v Pelhřimově, Hrnčířská 115, o 134.989,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 4 C 161/2008, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 15. dubna 2010, č. j. 15 Co 225/2010-181, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Každý ze žalobců je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.574,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Václava Dvořáka, advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud v Pelhřimově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 10. prosince 2009, č. j. 4 C 161/2008-140, zamítl žalobu, jíž každý ze žalobců požadoval po žalované zaplacení částky 26.997,80 Kč s podrobně specifikovaným úrokem z prodlení; zároveň rozhodl o nákladech řízení. Dospěl k závěru, že právo žalobců na zaplacení sporné částky je promlčeno a žalovaná vznesla námitku promlčení.
Krajský soud v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 15. dubna 2010, č. j. 15 Co 225/2010-181, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s upřesněním, že se zamítá žaloba i o zaplacení úroku z prodlení za další blíže určené období z žalované částky. Ztotožnil se s jeho závěrem o promlčení práva na zaplacení žalované částky a ve shodě s ním uzavřel, že listina ze dne 31. 7. 1998 neobsahuje projev vůle žalované uznat za svůj dluh částku ve výši 134.989,- Kč, a není proto uznáním podle §110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) s dopadem na běh nové desetileté promlčecí doby.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které není přípustné.
Podle §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 29. října 1999, sp. zn. 2 Cdon 1548/97, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 73/2000, uzavřel, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění, zatímco dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde již o aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy o právní posouzení. Obdobně v rozsudku ze dne 31. října 2001, sp. zn. 20 Cdo 2900/99, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 46/2002, uvedl, že činí-li soud z obsahu smlouvy (případně z dalších pramenů) zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním; vyvozuje-li poté, jaká práva a povinnosti odtud pro účastníky vyplývají, formuluje závěry právní, resp. jde o právní posouzení věci. Citované závěry mutatis mutandis dopadají i na jednostranné právní úkony, a lze je vztáhnout bez dalšího na námitku, že listina ze dne 31. 7. 1998 obsahuje projev vůle žalované, kterým uznává spornou částku za svůj dluh. Touto výhradou totiž žalobci nezpochybňují právní závěry odvolacího soudu, ale nesouhlasí s jeho skutkovým zjištěním; argumentují-li nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle dovolatelů správného) skutkového závěru, že listina ze dne 31. 7. 1998 obsahuje (mimo uvedení právního důvodu vzniku závazku a výši dlužné částky) projev vůle žalované, kterým uznává za svůj dluh částku ve výši 134.989,- Kč, musel by návazně dospět k jinému (rovněž správnému) právnímu posouzení věci, že uvedená listina založila běh nové desetileté promlčecí doby podle §110 odst. 1 věty druhé obč. zák. Tato výhrada je obsahově uplatněním dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož použití ovšem, jak už bylo výše uvedeno, v případě dovolání přípustného podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nepřipadá v úvahu. Bezvýznamný je tak odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2006, sp. zn. 33 Odo 133/2005.
Jelikož dovolání není přípustné ani proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003), Nejvyšší soud je odmítl [§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. jsou žalobci, jejichž dovolání bylo odmítnuto, povinni nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření žalované k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle §3 bod 4., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 (viz čl. II. vyhlášky č. 64/2012 Sb.) částkou 7.570,- Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 31. října 2012
JUDr. Václav Duda, v. r.
předseda senátu