ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.3986.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 3986/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce L. A. , zastoupeného JUDr. Hanou Sojákovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Košická 63/30, proti žalovanému M. M. , zastoupenému JUDr. Milanem Janouškem, advokátem se sídlem v Kolíně II, Politických vězňů 44, o zaplacení 45.000,00 USD a 1,550.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 13 C 99/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2009, č. j. 30 Co 244/2008-166, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Milana Janouška, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 11. února 2008, č. j. 13 C 99/2006-122, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 45.000,- USD a 1,550.000,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6.2009 (čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje dovolatel - v prvé řadě - otázce výkladu dodatku č. 2 ze dne 21. 3. 2001 ke smlouvě o spolupráci ze dne 9. 3. 1999 (tj. zda je uznáním dluhu), která byla určující pro závěr, zda došlo k promlčení práva na zaplacení částky 45.000,- USD.
Výklad uvedeného dodatku se závěrem, že nejde o uznání dluhu podle §558 obč. zák., provedl odvolací soud zcela v souladu s ustanovením §35 odst. 2 obč. zák. a zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84.
Se zřetelem k závěrům vyjádřeným zejména v rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 28/84, příp. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002, publikovaném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod označením C 1610, či rozhodnutí ze dne 29. července 2009, sp. zn. 33 Cdo 2690/2008, ze dne 27. listopadu 2002, sp. zn. 33 Odo 665/2002 a ze dne 27. července 2005, sp. zn. 28 Cdo 566/2004, námitka, že před uznáním dluhu (20. 3. 2004) nebyl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu podle §563 obč. zák., a promlčecí doba tak nemohla začít běžet (tím pádem ani skončit), není způsobilá založit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) a §237 odst. 3 o. s. ř., neboť v případech splatnosti dluhu vázané na výzvu věřitele je pro počátek běhu promlčecí doby rozhodný den bezprostředně následující po dni, kdy došlo ke vzniku dluhu (nikoliv tedy až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu). Toto právní posouzení věci v situaci, kdy žalobce nemůže úspěšně zpochybnit skutkový závěr, že žalovaný nevěděl, že uznává promlčený dluh (srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř.), nebylo pro rozhodnutí navíc určující.
Je tedy zřejmé, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolacímu soudu nezbylo než je podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.
Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. je žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle §3 odst. 1 bod 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění účinném do 29. 2. 2012 (viz čl. II. vyhlášky č. 64/2012 Sb.), ve výši 10.000,- Kč, paušální částka náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a 20 % DPH, tj. 2.060,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. srpna 2012
JUDr. Václav Duda, v. r.
předseda senátu