ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.4313.2011.1
sp. zn. 33 Cdo 4313/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně J. H. , zastoupené JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem v Praze-Karlíně, Sokolovská 5/49, proti žalovanému R. Z. , zastoupenému JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 600/21, o 590.550,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 5 C 86/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 1. 2010, č.j. 24 Co 14/2010-71, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. 5. 2009, č.j. 5 C 86/2008-36, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Nejvyšší soud již dříve dovodil (srov. např. rozsudek ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 28 Cdo 1555/2003, rozsudek ze dne 16. září 2003, sp. zn. 32 Odo 616/2003, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 56/2005, rozsudek ze dne 26. ledna 2005, sp. zn. 32 Odo 382/2004, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 65/2005), že usnesení s výzvou k vyjádření podle §114b odst. 1 o.s.ř. v tehdy účinném znění (tj. ve znění účinném do 30. 6. 2009, dále jen „o.s.ř. účinný do 30. 6. 2009“, které bylo rozhodné i v souzené věci, neboť soud prvního stupně vydal toto usnesení dne 12. 5. 2008) lze vtělit do rozhodnutí, které má formu platebního rozkazu a že je není třeba odůvodňovat. Odvolání proti tomuto usnesení není přípustné (§202 odst. 1 písm. j/ o.s.ř.). Uzavřel také, že je na žalovaném, aby dostál povinnosti uložené mu soudem vyjádřit se k žalobě pro případ podaného platebního rozkazu. Vzniku fikce uznání nároku ve smyslu §114b odst. 5 o.s.ř. účinného do 30. 6. 2009 nebrání skutečnost, že žalovaný podal proti platebnímu rozkazu včas odpor, který nijak neodůvodnil, byť je z něj zřejmé, že žalovaný nárok neuznává. Vyjádření podle §114b odst. 1 o.s.ř. účinného do 30. 6. 2009 musí obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž žalovaný staví svoji obranu, a případně i označení důkazů (či připojení listin); neobsahuje-li totiž včas podané písemné vyjádření uvedené údaje týkající se věci samé, má to pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se ve stanovené lhůtě vůbec nevyjádřil a ani soudu nesdělil vážný důvod, který mu v tom brání. I v takovém případě (tedy nejen pokud se žalovaný včas nevyjádří) se má za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává.
Je zřejmé, že otázky, které žalovaný předložil k přezkumu, byly již dovolacím soudem vyřešeny. Závěry odvolacího soudu jsou v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, na kterou ostatně odvolací soud v napadeném rozhodnutí přiléhavě odkazuje. Napadenému rozsudku tak nelze přiznat zásadní právní význam.
Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni, která by na jejich náhradu jinak měla právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. října 2012
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu