ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.715.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 715/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Ing. L. P. , zastoupené Mgr. Václavem Vondráškem, advokátem se sídlem Praha 3, Jičínská 29/1616, proti žalované COLOR PRAGUE s. r. o. se sídlem Praha 10, Bulharská 16, zastoupené Mgr. Janem Hrazdirou, advokátem se sídlem Praha 1, Na Příkopě 583/15, o 518.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 23 C 385/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2010, č. j. 64 Co 148,158/2010-166, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 12.360,- Kč k rukám Mgr. Jana Hrazdiry, advokáta se sídlem Praha 1, Na Příkopě 583/15.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku ze dne 7. října 2010, č. j. 64 Co 148, 158/2010-166, jímž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. října 2009, č. j. 23 C 385/2006-114, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 14. prosince 2009, č. j. 23 C 385/2006-120, ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 518.000,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (Ústavní soud nálezem ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11 zrušil ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. uplynutím dne 31. 12. 2012).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Žalobkyně odvolacímu vytýká nesprávnost právního závěru, že jí (příkazníkovi) nevzniklo právo na odměnu za práce vykonané pro žalovanou (příkazce) podle příkazní smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2002 podle §724 obč. zák. Činí tak ovšem prostřednictvím námitek, jež míří proti správnosti skutkového závěru, že se jí nepodařilo prokázat, že na základě příkazní smlouvy prováděla pro žalovanou činnost. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že provedenými důkazy bylo prokázáno, že v období od října 2002 do února 2005 vykonala pro žalovanou na základě příkazů jejího jednatele Ing. N. v dovolání vyjmenované práce v rozsahu 259 dnů (každý po 8 hodách). Argumentuje-li nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech a uvěřil její skutkové verzi, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že jí vzniklo právo na odměnu sjednanou v příkazní smlouvě. Jinak řečeno, tím, že žalobkyně z odlišných skutkových závěrů dovozuje odlišný právní názor na věc, ve skutečnosti nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž skutkový závěr, jenž byl rozhodující z hlediska právního posouzení věci odvolacím soudem. Uvedenými námitkami žalobkyně uplatnila dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož použití - jak již bylo výše uvedeno - je v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vyloučeno. Za této situace není prostor pro posouzení žalobkyní k dovolacímu přezkumu předložených otázek, s nimiž spojuje přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (jakým způsobem dochází k převedení užitku z vykonaného příkazu příkazníka podle smlouvy příkazní uzavřené ve smyslu §724 a násl. obč. zák. v případě výkonu jiné činnosti, kdy dojde ke vzniku práva příkazníka na úhradu odměny a jaké právní důsledky má potvrzení příkazce o převzetí výsledku činnosti příkazníka pro následné vyúčtování a vymáhání pohledávky příkazníkem).
Opodstatněná není ani výtka nesprávného posouzení otázky rozložení důkazního břemene odvolacím soudem, kterou žalobkyně dovozuje z úvahy, že podepsání listin Time Sheet (s uvedením množství hodin vykonaných pro žalovanou) jednatelem žalované Ing. N. má tytéž právní následky jako uznání dluhu podle §588 obč. zák., tj. založení vyvratitelné právní domněnky existence závazku v době jeho uznání a přesunutí důkazního břemene na věřitele. Součástí zjištěného skutkového stavu věci, které odvolací soud převzal od soudu prvního stupně, není zjištění, že listiny Time Sheet obsahují projev vůle žalované uznávající konkrétní dluh co do jeho důvodu a výše s příslibem jej zaplatit. Tato námitka je proto zcela nepřípadná a dovolací soud ji nemohl při posuzování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zohlednit.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalované vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, které sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1 ve spojení s §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném do 29. 2. 2012 - viz čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 24. dubna 2012
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu