ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.749.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 749/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce V. Z. , zastoupeného JUDr. Janou Šárovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Radniční 5, proti žalované M. V. , zastoupené Mgr. Annou Suchomelovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Karla IV. 1, o zaplacení 5.850,- Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 12 C 120/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. září 2011, č. j. 19 Co 1796/2011-191, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 8. září 2011, č. j. 19 Co 1796/2011-191, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. února 2011, č. j. 12 C 120/2008-144, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 122.850,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím a náklady řízení před soudem prvního stupně. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Odvolacímu soudu vytýká, že žalobci přiznal částku odpovídající dani z přidané hodnoty, resp. částku, která převyšuje žalobcem požadovanou cenu díla ve výši 117.000,- Kč. Má za to, že pokud nebylo ve smlouvě o dílo výslovně dohodnuto, že zhotoviteli (žalobci) spolu s cenou díla zaplatí rovněž daň z přidané hodnoty, neměly soudy podle ustálené judikatury tento nárok přiznat. Dále vytýká vadu řízení spočívající v tom, že „věc nerozhodoval soudce, který vedl celé řízení v prvním stupni“, a že „soudce, který vynášel rozsudek, již neprováděl žádné důkazní úkony a učinil závěry spíše filosofického než právního charakteru“. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalovanou) za splnění podmínky dovolacího řízení spočívající v povinném zastoupení dovolatele advokátem (§240, §241 odst. 1, 4 o. s. ř.).
Dovoláním lze podle §236 o. s. ř. napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Každé podání účastníka řízení, tudíž i dovolání, je nutné posuzovat podle jeho obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.). Z obsahu dovolání žalované vyplývá, že (prostřednictvím přípustného dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) brojí výlučně proti té části rozsudku odvolacího soudu, jíž bylo rozhodnuto o dani z přidané hodnoty představující částku 5.850,- Kč.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, a b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Dovolání žalované svým obsahem směřuje proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, kterou soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 5.850,- Kč, a není tudíž ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné. Dovolacímu soudu proto nezbylo než dovolání podle §243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c/ o. s. ř. bez jednání odmítnout.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak vůči žalované měl právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 26. dubna 2012
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.
předsedkyně senátu