Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.04.2012, sp. zn. 33 Cdo 763/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.763.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.763.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 763/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ZANA Invest, a. s. se sídlem v Praze 10, Ukrajinská 728/2, identifikační číslo 24843024, zastoupené JUDr. Zbyňkem Dvořákem, advokátem se sídlem v Táboře, Erbenova 2978, proti žalovanému J. K. , o zaplacení 90,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 107 EC 301/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. ledna 2012, č. j. 57 Co 668/2011-28, takto: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. ledna 2012, č. j. 57 Co 668/2011-28, a usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 13. září 2011, č. j. 107 EC 301/2011-13, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným soudu dne 5. 8. 2011 domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 90,- Kč s příslušenstvím, představujících pohledávku za žalovaným, postoupenou jí Městskou nemocnicí v Ostravě, které žalovaný nezaplatil regulační poplatek za pohotovostní lékařskou péči. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. ledna 2012, č. j. 57 Co 668/2011-28, potvrdil usnesení Okresního soudu v Opavě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 13. září 2011, č. j. 107 EC 301/2011-13, kterým byl odmítnut návrh žalobkyně na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne 5. 8. 2011 a bylo rozhodnuto o nákladech řízení a soudním poplatku; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu neobsahuje skutková tvrzení o tom, jaká konkrétní péče byla žalovanému zdravotnickým zařízením poskytnuta a kdy se tak stalo, takže skutek nebyl vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a nelze stanovit počátek prodlení se zaplacením požadované částky, pro kteréžto nedostatky nelze pokračovat v řízení. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odmítl, aniž by žalobkyni vyzval k odstranění vad podání. Soudu prvního stupně přisvědčil, že je na místě postupovat podle §174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 9. 2011. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání odmítající závěry, k nimž dospěly soudy obou stupňů, s tím, že bylo-li řízení zahájeno na základě návrhu podaného 5. 8. 2011, tj. před účinností zmíněné novely občanského soudního řádu, měly soudy postupovat podle této právní normy ve znění účinném do 31. 8. 2011 Dovolání je – bez dalšího – přípustné podle §239 odst. 3 části věty před středníkem občanského soudního řádu; podmínku, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě druhé označeného ustanovení poukazem na obdobné použití §237 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu), lze mít za obsoletní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. §201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904. Žalobkyně zpochybnila závěr odvolacího soudu, že soud prvního stupně nepochybil, jestliže s odkazem na ustanovení §174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 9. 2011, odmítl její návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahoval vylíčení rozhodujících skutečností, aniž by ji vyzval k odstranění vad podání podle §43 občanského soudního řádu. Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Problematikou časových mezí procesních zákonů se Nejvyšší soud zabýval již ve stanovisku k výkladu některých ustanovení zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ze dne 17. června 1998, sp. zn. Cpjn 19/98, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 52/1998. V něm přijal a odůvodnil závěr, že z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější procesní úprava, však zůstávají zachovány. Jestliže tedy před účinností zákona č. 218/2011 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád tak, že jeho ustanovení §174a bylo doplněno o odstavec 3, bylo povinností soudu vyzvat účastníka řízení, aby opravil nebo doplnil své podání, neobsahuje-li všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelné či neurčité, pak právě tento účinek zůstává zachován a soud se nemůže této povinnosti zbavit dodatečně. Platí proto, že ustanovení §174a odst. 3 občanského soudního řádu se užije jen u těch návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, které byly podány po účinnosti novely provedené zákonem č. 218/2011 Sb. Opačný závěr by vedl k porušením právní jistoty účastníků řízení a jejich legitimního očekávání. Lze uzavřít, že právní posouzení věci odvolacím soudem ve světle závěrů, které Nejvyšší soud přijal ve shora uvedeném stanovisku, neobstojí; dovolací soud proto napadené usnesení odvolacího soudu zrušil, a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno, platí i pro usnesení soudu prvního stupně, zrušil rovněž toto usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 věta druhá občanského soudního řádu). Vzhledem k důvodu, který vedl dovolací soud ke zrušení napadeného rozhodnutí, již bylo nadbytečné zabývat se dalšími námitkami, které žalobkyně ve svém dovolání uplatnila. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný. V novém rozhodnutí rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 26. dubna 2012 JUDr. Václav D u d a, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/26/2012
Spisová značka:33 Cdo 763/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.763.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:čl. 174a odst. 3 o. s. ř. ve znění od 31.08.2011 do 31.08.2011
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-01