ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.953.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 953/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně České republiky - Státního ústavu pro kontrolu léčiv se sídlem Praha 10, Šrobárova 48, identifikační číslo: 00023817, zastoupené JUDr. Jaromírem Kovaříkem, advokátem se sídlem Praha 3, Chlumova 10, proti žalované FARMIA, s. r. o., se sídlem Štúrovo, Hlavná 49, Slovenská republika, identifikační číslo: 36774332, o zaplacení 87.750,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 21 C 180/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2011, č. j. 39 Co 332/2011-20, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti usnesení ze dne 9. září 2011, č. j. 39 Co 332/2011-20, kterým Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3. června 2011, č. j. 21 C 180/2010-10, jímž bylo zastaveno řízení (§104 odst. 1 o. s. ř.) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení, je sice přípustné podle §239 odst. 2 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“), je však zjevně bezdůvodné.
Otázka příslušnosti podle Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, resp. pravomoci soudů České republiky projednat a rozhodnout spor o zaplacení náhrad výdajů za odborné úkony spojené s trváním registrace léčivých přípravků podle §112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, kterou žalobkyně předkládá k dovolacímu přezkumu, byla již dovolacím soudem vyřešena v typově totožných věcech, jejichž byla žalobkyně účastnicí, a napadené rozhodnutí je v souladu s touto judikaturou (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3793/2011, a ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3015/2011).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně jako zjevně bezdůvodné podle §243b odst. 1 o. s. ř. odmítl a v souladu s §243c odst. 2 o. s. ř. stručně vyložil důvody zjevné bezdůvodnosti.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. listopadu 2012
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu